Sněmovna dnes stvrdila zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Vyšší sazba se bude vztahovat na příjmy asi nad 140 tisíc korun měsíčně. Sněmovna dnes také ve vládním daňovém balíčku schválila zavedení stravenkového paušálu, který má být alternativou k dosavadním stravenkám. Balíček přijali poslanci v senátní podobě, která kromě jiného navyšuje slevu na poplatníka v příštím a přespříštím roce vždy o 3000 korun.

Daňový balíček v podobě, kterou v noci ze čtvrtka na pátek schválila Sněmovna, nebude mít v Senátu "na růžích ustláno", míní šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Připomněl v té souvislosti čtvrteční usnesení Senátu směrem k vládě, aby činila kroky, kterými zabrání rozvratu veřejných financí. Před tím po schválení daňových úprav varují někteří ekonomové, opoziční politici i představitelé vládní ČSSD, která prosazovala variantu s nižšími dopady do příjmů rozpočtu.

Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy pouze na dva roky. České televizi to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). S návrhem, aby se superhrubá mzda zrušila pouze dočasně, přišel prezident Miloš Zeman, podle odborníků ale takový krok znepřehlední daňový systém.

Zrušení superhrubé mzdy, jak se na tom dohodla vládní koalice, by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 Kč ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 tisíc korun ročně. Vyplývá to ze nové publikace think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Podle ní by zrušení superhrubé mzdy snížilo příjmy státního rozpočtu o zhruba 80 miliard korun ročně.

Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně. Změnu by chtěla vláda prosadit ve Parlamentu tak, aby platila od příštího roku. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení. Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu podle Babiše sníží příjmy rozpočtu o zhruba 74 miliard korun a rozpočet na příští rok s tím bude podle něj počítat.

Po dosavadním jednání o výši daně z příjmu zaměstnanců po zrušení superhrubé mzdy počítá ANO a ČSSD s dvojí sazbou. Zaměstnanci s nižšími příjmy by měli mít příjem zdaněn 15 procenty, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po dnešním jednání s předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem. O výši daně pro vysokopříjmové skupiny či zrušení takzvané solidární daně budou lídři ANO a ČSSD ještě jednat, podle Schillerové se do debaty zapojí i premiér Andrej Babiš (ANO).

Vláda znovu odloží nejméně o rok snížení daní a odvodů. Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi řekl, že kabinet chce zrušit superhrubou mzdu až v roce 2021. V příštím roce si podle něj výpadek v rozpočtových příjmech dovolit nemůže. Odklad kritizuje část opozice, ČSSD nevadí. Koaliční jednání o daních se budou konat v příštích týdnech, uvedla ČT.

Všechny hlavní parlamentní strany slibují ve svých předvolebních programech změny v daních, zpravidla zjednodušení celého systému. Strany se většinou shodují na zrušení superhrubé mzdy. ODS, TOP 09 nebo Piráti slibují nižší zdanění práce, většinou snížení odvodů na sociální pojištění. ČSSD nebo KSČM navrhují progresivní zdanění, lidovci další zvýšení daňových slev na děti. Hnutí ANO přišlo se zaměstnaneckým výdajovým paušálem 500 korun měsíčně.