Diskuse o daních je nekonečným impulzem politických přestřelek. Je to „stará vesta“ všude na světě – dle opozice jsou daně moc vysoké a zároveň se vybírají neefektivně, dle vlády je nastavení daní adekvátní, případně výběr neodpovídá očekávání proto, že se v daňovém systému likvidují pochybení předchozích vlád. Jaká je česká fiskální realita?

Ministerstvo školství na základě mezinárodních hodnocení určilo 42 klíčových výzkumných infrastruktur, které by měly být financovány prioritně. Výzkumné infrastruktury jsou místa disponující výjimečným technologickým zařízením pro vědecký výzkum. Ministerstvo určilo celkem 58 klíčových výzkumných infrastruktur, které by v letech 2016-2022 měly hrát důležitou roli i v evropském kontextu. Současně upozornilo na nutnost navýšit peníze určené na vědu a výzkum proti současným výhledům státního rozpočtu.

Vláda se na nočním jednání shodla na deficitu státního rozpočtu pro příští rok 70 miliard korun. Koaliční rada se předtím po delší debatě dohodla na tom, že státním zaměstnancům vzrostou příští rok platy o tři procenta. Výdaje na vědu a výzkum se oproti původnímu návrhu ministerstva financí zvýší o 1,5 miliardy korun na 28,1 miliardy korun. Ministři mají hledat ve svých resortech další úspory. Novinářům to sdělili šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Daně a smrt. Říká se, že v životě člověka neexistují žádné větší jistoty než ty, které popisují dvě slova na začátku tohoto článku. Jenže úvod roku 2015 a pohled ministerstva financí na statistiky výběru daní dávají o platnosti prvního slůvka pochybovat. Výběr daní totiž rozhodně nemá tak lineární průběh v čase, jak správci státního rozpočtu předpokládali.

S blížícím se Silvestrem přichází čas novoročních předsevzetí. Mezi klasickými plány typu „shodím / přiberu“, „přidám / uberu“, „začnu / přestanu“ by nemělo chybět jedno konkrétní předsevzetí: „Začnu se víc zajímat o to, jak politici a jejich úředníci hospodaří s majetkem státu“.

Komentář z minulého týdne, vzniknuvší na základě výroku jednoho poplety o Petře Kvitové a jejím (ne)placení daní v Monaku, oslovil na sociálních sítích přes dvacet tisíc fanoušků. Mnozí z nich si text vysvětlující neexistenci daňového patriotismu přečetli velmi pečlivě a jali se o problematice debatovat.

Ministerstvo financí plánuje vydat dluhopisy za téměř 671 miliard korun. Přes 192 miliard korun chce úřad využít na úhradu schodku rozpočtu v loňském a letošním roce. Dalších 478,7 miliardy korun z dluhopisů chce ministerstvo využít na dluhy, které bude třeba splatit v letech 2015 a 2016.

Ministr financí Andrej Babiš si v neděli „u Moravce“ vcelku naběhl. Navzdory desítkám minut debaty, v nichž bylo zmíněno mnohé, mediální zkratka pracovala a stále ještě pracuje pouze s jedním výrokem: „Andrej Babiš slíbil vyrovnaný rozpočet v roce 2017.“ To přebilo vše ostatní.

Stát by mohl v roce 2017 hospodařit s vyrovnaným státním rozpočtem. Podmínkou je, aby se podařilo uskutečnit plánovaná opatření pro výběr daní. Není však jisté, zda se to vládě podaří. V dnešních Otázkách Václava Moravce v České televizi to řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Pro letošek je schválen schodek státního rozpočtu 112 miliard korun, pro příští rok vláda navrhuje stomiliardový deficit.