Solární boom, který všechny subjekty na trhu v loňském roce zaznamenaly a který byl spuštěný energetickou krizí a stoupajícími cenami energií, vůbec neodpovídal dosavadnímu vývoji trhu a byl dopředu jen velmi těžko predikovatelný. Vždyť v celém Česku bylo podle dostupných dat evidováno více než 100 000 žádostí o připojení obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podle Ondřeje Hájka, vedoucího zákaznických řešení pro domácnosti společnosti E.ON Energie, se nyní situace vrací do normálu.

Zná to každý z nás. Někdy si z letního pobytu na sluníčku neodnesete krásně opálenou pokožku, ale začervenalou kůži, která je bolavá na dotek. Stát se to může i během krátkého pobytu venku, kdy není pokožka dostatečně chráněná. Jak se o spálení od slunce starat? A jak se mu úplně vyhnout?

Necelou čtvrthodinu po dnešní 11. hodině, přesně v 11:14, nastane letní slunovrat a začne astronomické léto. Den letního slunovratu je nejdelším dnem roku a polední výška Slunce nad obzorem dosahuje svého ročního maxima. Začátek letošního astronomického léta paradoxně provází mírné ochlazení. Dnešní nejvyšší teploty by už podle předpovědi neměly stoupat k téměř 40 stupňům Celsia, jako tomu bylo o víkendu, ale zůstanou většinou do 25 stupňů.

Polární záře na území Česka se lidé v noci na neděli bohužel nedočkali. Sledovali ji ale mnozí Češi žijící severněji v zahraničí, kteří se svými fotografiemi pochlubili na sociálních sítích. Šance na sledování polární záře ovšem zůstává i v Česku v noci na pondělí. Odborníci předpovídali možnost pozorování záře v důsledku čtvrteční silné erupce na Slunci. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záře. Novinářům to sdělil astronom Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě s odkazem na informace amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

V pátek přesně ve 23:23 vstoupí Slunce do znamení Kozoroha, nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima. Noc bude na severní polokouli nejdelší v roce, od této chvíle se začínají dny prodlužovat až do letního slunovratu. První dny zimy budou v Česku provázet teploty až osm stupňů nad nulou, za sněhem musejí lidé na hory. Ochlazení čekají meteorologové až po Štědrém dnu.

V noci z dneška na pondělí vyvrcholí nejznámější meteorický roj Perseidy. Od půlnoci do čtvrté hodiny ranní bude možné vidět v průměru 70 meteorů za hodinu. Podle astronomů se dají čekat ideální pozorovací podmínky, Měsíc byl v sobotu v novu, a nebude tak svým svitem rušit sledování meteorů. Obloha nabídne i pohled na čtyři nejjasnější planety Sluneční soustavy.

Páteční večerní obloha nabídne pozorovatelům úplné zatmění Měsíce. Trvat bude téměř dvě hodiny a půjde o nejdelší zatmění v tomto století. Delší nastane za 105 let. V Česku se úplné zatmění odehraje v pátek 27. července mezi 21:30 až 23:13. Na pozorování významného vesmírného úkazu už láká pozorovatele řada hvězdáren. Vzácný úkaz navíc doplní ještě další jev, kdy se planeta Mars přiblíží k Zemi a zároveň bude proti Slunci, čímž bude pozorovatelná celou noc.

Dnes osm minut po poledni středoevropského letního času začne astronomické léto. Slunce v tuto dobu vstoupí do znamení Raka a nastane letní slunovrat, kolem kterého jsou dny nejdelší v roce a noci nejkratší. Postupně se bude ale den zkracovat až do zimního slunovratu. Na jižní polokouli je v tuto dobu naopak astronomická zima.

Astronomové objevili ve vzdálenosti 40 světelných let od Země unikátní soustavu se sedmi planetami, z nichž tři leží v takzvané obyvatelné zóně. V tiskové zprávě to oznámila Evropská jižní laboratoř (ESO) s tím, že nalezený systém je rekordní nejen co do počtu planet, které se velikostí podobají Zemi, ale má také nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Za určitých podmínek by voda mohla být na všech sedmi planetách.