Uzavření hranic - a to nejen České republiky, ale i dalších zemí - bylo jedním z nejvýraznějších opatření, které vlády kvůli šíření nového koronaviru letos na jaře zavedly. Omezení pro cestování se v evropských státech začala uvolňovat v červnu a ČR začala od 15. června uplatňovat takzvaný semafor pro Evropu, který barevně odlišuje míru rizika nákazy v jednotlivých evropských zemích a podle toho upravuje i pravidla platná pro vstup do Česka z těchto zemí. U zemí s nízkým a středním rizikem úřady nevyžadují po českých občanech negativní test na koronavirus nebo místo něj nenařizují karanténu. Ty jsou povinné při návratu Čechů ze zemí s vysokým rizikem.

Slovinsko v noci znovu zařadilo Česko mezi středně rizikové státy z hlediska rizika nákazy koronavirem. Po vstupu do země je pro Čechy až na výjimky povinná dvoutýdenní karanténa. Pokud zemí jen projíždějí, omezení se na ně nevztahuje, tranzit ale nesmí přesáhnout 12 hodin, informovalo na webu české ministerstvo zahraničí. Lidé, kteří si ve Slovinsku rezervovali ubytování do čtvrtka 6. srpna, nemusí do karantény, pokud předloží negativní test na covid-19.

Češi se od půlnoci z dneška na sobotu budou muset při cestě do Slovinska prokazovat potvrzením o zaplaceném ubytování a také negativním testem na covid-19, který bude starý nanejvýš 36 hodin. Průjezd zemí, přes kterou řada českých občanů cestuje do Chorvatska, bude nadále možný bez omezení, řekl dnes novinářům ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Slovinsko dnes vyřadilo Česko, Chorvatsko a Francii ze zemí s nízkým rizikem nákazy koronavirem. Petříček má ale od slovinské strany příslib, že až počet nově nakažených v Česku za 14 dní klesne pod deset osob na 100 tisíc obyvatel, vrátí se ČR na seznam bezpečných zemí.

Slovinsko nemá podle premiéra Andreje Babiše (ANO) důvod k vynětí Česka ze seznamu bezpečných zemí v souvislosti s šířením nemoci covid-19. Vláda proto bude se slovinským kabinetem jednat o změně opatření. Babiš to řekl novinářům dnes ráno před odletem na jednání předsedů vlád zemí V4 ve Varšavě. Slovinsko vyjmulo Česko spolu s Francií a Chorvatskem ze zeleného seznamu bezpečných zemí. Slovinská agentura STA uvedla, že tyto státy budou od sobotní půlnoci ve Slovinsku mezi zeměmi, jejichž občané budou muset po příjezdu do čtrnáctidenní karantény, pokud se neprokážou doklady o pobytu.

Dálniční poplatky se v Evropě oproti loňsku příliš nezměnily, z vyhledávaných zemí zdražily pouze v Rakousku. I přesto si však čeští řidiči oproti loňsku o pár korun připlatí, a to kvůli oslabení koruny. V Chorvatsku pak zřejmě začátkem léta jako každý rok zdraží mýtné. Tankování při cestách do Chorvatska je nejvýhodnější v Česku. Vyplývá to z informací ÚAMK. Vláda po koronavirové krizi umožnila cesty do zahraničí, do většiny evropských zemí je tak možné cestovat bez omezení.

Hranice Česka se sousedními státy by se podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) měly plně otevřít od července. Nejdále je jednání se Slováky a Rakušany, nejkomplikovanější bude asi jednání s Polskem, uvedl ministr na svém blogu. Petříček by chtěl o prvním měsíci letních prázdnin umožnit Čechům cestovat do Bulharska, Maďarska či pobaltských zemí, od srpna pak do Chorvatska, Řecka, Slovinska nebo na Maltu.

Evropské řidiče, včetně českých, kteří hodlají tento víkend zamířit za rekreací na jih kontinentu, čeká velmi náročná cesta. Zácpy se předpokládají zejména na tazích přes alpské průsmyky a tunely směrem k Jaderskému moři.

Tuzemské řidiče čekají při cestě za hranice o víkendu kolony kvůli začátku prázdnin v částech Německa, Rakouska a Nizozemska. Dopravu také zahustí druhá vlna Čechů vyrážejících na dovolené nebo kulturní a sportovní akce. Oznámila to dnes státní organizace BESIP, která se zabývá bezpečností dopravy.

Řidiči, kteří se vydají na cestu do zahraničí vlastním automobilem, se musí připravit na to, že se jim cesta může prodražit o poplatky za průjezd dálnic, tunelů nebo horských průsmyků. Poplatky se v Evropě proti loňsku příliš nezměnily, nejvíce si řidiči připlatí ve Slovinsku. V Německu naopak šoféři osobních aut neplatí.

Ploty, které se v Evropě i mimo ni začaly ve velkém stavět kvůli uprchlické krizi, mají značné vedlejší dopady na divokou přírodu, především na migraci velkých savců.