Ve středu 6. listopadu bude celodenní stávka učitelů kvůli nesouhlasu s výsledky vyjednávání o růstu platů. Školy by měly zůstat zavřené. Ty, které nebudou, by měly mít omezený provoz. Vzhledem k podpoře stávky z regionů o tom dnes rozhodlo vedení školských odborů. Novinářům to řekla místopředsedkyně odborů Markéta Seidlová.

Zálohované výživné by se mohlo začít vyplácet od roku 2021. Stát by dětem neplatičů posílal soudem stanovené alimenty, nejvýš by jim ale poskytoval 15 až 25 procent průměrné mzdy měsíčně podle jejich věku. Na novou sociální dávku by dosáhly děti z domácností s příjmem pod průměrnou mzdou, které nedostaly výživné za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že po dlužníkovi už rodič začal peníze vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplývá to z návrhu zákona o zálohovaném výživném, který zveřejnila na svém webu vláda.

Průměrný plat učitelů v Česku by se měl do roku 2025 dostat nejméně na 130 procent průměrné mzdy ve státě. Aspoň na této hladině by se pak měl dál už udržovat. Počítá s tím návrh záměru vzdělávání a jeho rozvoje do roku 2023, který by měla v pondělí projednávat vláda. Podle dokumentu by se v příštích letech měl přehodnotit obsah učiva a zlepšit by se mělo i řízení škol.

Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek.

Profesní spolek Pedagogická komora kvůli situaci v českém školství a v obavě, že nynější kroky vlády sníží kvalitu vzdělávání, připravuje vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách. Novinářům to dnes sdělil prezident komory Radek Sarközi. Komora zároveň zveřejnila návrh osmi požadavků na vládu či ministerstvo školství. Požaduje například odbornou revizi inkluze, tedy výuky žáků s různými speciálními potřebami ve standardních třídách, změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, zvýšení učitelských platů na 130 procent průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020 nebo navýšení rozpočtu na školství na unijní průměr, který činí zhruba pět procent hrubého domácího produktu.

Platy lékařů a sester v nemocnicích se podle ministerstva zdravotnictví vyrovnaly průměru Evropské unie. Za pět let stouply platy sester o 41 procent, lékařů o 32 procent. Lékaři pobírali loni 243 procent průměrné mzdy, sestry 121 procent. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bude letos průměrná odměna lékařů 84 tisíc korun a sester 43 tisíc korun. Zástupci ministerstva o tom dnes informovali na tiskové konferenci.

Minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Tento valorizační mechanismus navrhuje do novely zákoníku práce ministerstvo práce. Novinářům to dnes po jednání s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Odbory s návrhem souhlasí.

Minimální mzda je stanovena ve 22 zemích Evropské unie. Slovinský think-tank Visio Institut přišel s velmi zajímavým nápadem, a sice porovnat minimální mzdu v jednotlivých zemích s průměrnou mzdou v dané zemi. Výsledný podíl nám říká, jak se mají nejméně vydělávající zaměstnanci v porovnání s průměrně vydělávajícími spoluobčany. České republika má pátou nejnižší minimální mzdu, který představuje zhruba třetinu průměrné mzdy.

Minimální mzda by měla v příštích letech růst aspoň o 700 korun ročně, aby se přiblížila k vládou plánovaným dvou pětinám průměrné mzdy. Vyplývá to z propočtů ministerstva práce, které má ČTK k dispozici. O zvýšení minimální mzdy by v pondělí měla jednat tripartita. Odbory žádají přidat od ledna o 1000 korun na 10.200 korun, zaměstnavatelé navrhují růst o 500 korun.

Průměrná mzda v Praze v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupla o 163 korun na 34.625 Kč, procentuální nárůst činil půl procenta. Spotřebitelské ceny se v uvedeném období ale rovněž zvýšily o půl procenta, reálně tak průměrný výdělek Pražanů stagnoval.