Volby do Sněmovny by v srpnu podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, které by podpořilo 27 procent voličů. Druhá by byla koalice Spolu, tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, s 21 procenty hlasů a o půl procentního bodu méně by mělo uskupení Pirátů a STAN. Do dolní parlamentní komory by se s devíti procenty hlasů ještě dostalo SPD a se šesti procenty komunisté. Těsně pod pětiprocentní hranicí vstupu do Sněmovny by skončila vládní ČSSD. Vyplynulo to z průzkumu Medianu, který jeho výsledky poskytl. Obdobné výsledky voleb v srpnu před časem avizovaly i průzkumy agentur Kantar CZ a STEM.

Politické hnutí Starostů a nezávislých – STAN – svolalo těsně před volbami svůj sjezd. Na něm bez většího překvapení obhájil funkci předsedy Vít Rakušan. To samozřejmě zajistí dostatečnou mediální pozornost. A o čem se tedy po sjezdu hovořilo? Závěry byly v podstatě dva: za prvé, že je že staronový předseda STANu výborný řečník a zjevně politický talent. A za druhé, že věnoval velkou energii na obhajobu společné koalice s Pirátskou stranou.

Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr už není členem ČSSD. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. V červnu Švagr neuhradil pravidelný roční členský příspěvek. Zdůvodnil to tím, že SSHR by neměla být pod jakýmkoli politickým vlivem. Členem sociální demokracie byl Švagr už v době, kdy před více než sedmi lety do čela správy rezerv nastoupil.

Senát by mohl ve středu ještě více rozšířit ochranu zákazníků na trhu s energiemi. Pokračovat bude v přerušeném projednávání novely energetického zákona, která má lépe chránit spotřebitele před nekalými praktikami některých obchodníků s energiemi. Na návrh svého předsedy Miloše Vystrčila (ODS) by Senát mohl tuto ochranu ještě rozšířit. Zatímco nyní se návrh týká pouze spotřebitelů a podnikajících osob, podle Vystrčilova návrhu by se měl rozšířit na všechny zákazníky, tedy i firmy nebo obce.

Důležitost svobody slova a veřejnoprávních médií zdůraznil při dnešním pietním aktu k 53. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) připomněla před budovou Českého rozhlasu v Praze hrdinství jednotlivců, které je podle ní podstatným prvkem svobody a demokracie. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) kritizovala to, že představitelé KSČM zastávají ústavní funkce. Ukazuje to podle ní, že se Česko s nedávnou minulostí ještě nevyrovnalo.

Případný konflikt zájmů radní České televize Hany Lipovské kvůli její kandidatuře v podzimních parlamentních volbách může řešit pouze Poslanecká sněmovna, a nikoliv Rada ČT. Rada je ze zákona orgán pro kontrolu České televize a nepřísluší jí zabývat se aktivitami jejích členů. V tiskové zprávě to uvedli členové předsednictva rady.

Politické strany, hnutí a jejich koalice mají poslední zhruba dva dny na to, aby se přihlásily do říjnových sněmovních voleb. Lhůta pro předložení kandidátních listin skončí v úterý v 16:00. Podle seznamu Úřadu pro dohled nad hospodařením stran a hnutí má volební účty nahlášeno 29 volebních uskupení, což je srovnatelné s předchozími volbami do Sněmovny před čtyřmi lety. Tehdy o místa poslanců usilovalo 31 stran a hnutí, uspělo devět z nich.

Strany kandidující ve volbách do Sněmovny vesměs opakují v kultuře sliby, které zaznívaly i v minulých volebních obdobích. Pokud se strany vůbec kultuře věnují, tradičně slibují jedno procento na kulturu ze státního rozpočtu, důslednější uplatňování autorského práva, udržení nezávislosti veřejnoprávních médií či péči o památky. Vyplývá to z programů zveřejněných na webu.

Právník premiéra Andreje Babiše (ANO) dnes u soudu uvedl, že případnou odpovědnost za žalované výroky o bývalém poslanci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) nenese Babiš jako soukromá osoba, ale předseda vlády, tedy stát. Zároveň trvá na tom, že se mu podařilo prokázat reálný základ Babišových výroků o tom, že Kalousek rozkrádal ministerstvo obrany a "zabil lidi cez padáky". Exposlanec požaduje omluvu.

Dlouhodobě marné exekuce se budou moci od roku 2023 zastavovat. Částečně se omezí zabavování movitých věcí a změní se například také pořadí splácení dluhu. Předpokládá to novela exekučního řádu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad na svém webu. Podle některých odborníků předloha představuje největší změny v exekucích za poslední dvě desetiletí. Exekutorská komora se ale hodlá obrátit na Ústavní soud, když by exekutoři podle ní neměli nárok na úhradu nákladů u bezvýsledných řízení.