Bývalý premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka skončí s vysokou politikou. K 1. dubnu rezignuje na mandát poslance. Oznámil to na svém facebookovém profilu. Rozhodnutí označil za osobní. Ve Sněmovně by ho měl nahradit bývalý šéf poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák, který se po volbách stal tajemníkem poslanců strany.

V poslední době několikrát zvítězili kandidáti, proti kterým byl ve většině mainstreamových médií veden rozhodný odpor. Nejznámějším příkladem je samozřejmě vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, ale třeba i vítězství Miloše Zemana v nedávném boji o Hrad nebo výsledek referenda o Brexitu. Navíc také média ztrácí svou schopnost tvořit veřejné mínění, což je velmi dobře vidět u nás na postoji veřejnosti například k migrantům či Evropské unii. Proč tomu tak je? Nabízí se několik vysvětlení, která se vzájemně doplňují.

KDU-ČSL vyvolá jednání o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z pozice místopředsedy Sněmovny. Novinářům oznámil místopředseda lidovců Jan Bartošek, který chce získat 40 poslaneckých podpisů pro zařazení příslušného bodu na program nejbližší schůze Sněmovny, která začne 27. února. Lidovcům vadí výroky Okamury o protektorátním koncentračním táboře v Letech u Písku, považují je za zpochybnění holokaustu. Znepokojení nad slovy Okamury vyjádřil ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO).

Proslovy, kterými poražení kandidáti v nejen prezidentských volbách oslovují své voliče, mají v západních zemích dlouhou tradici. Tyto proslovy jsou považovány za velmi důležité právě proto, že v nich kandidát uzná porážku a přizná legitimitu vítězi voleb. U nás ne vždy došlo k souznění s touto tradicí, nejkřiklavějším případem asi byl emotivní projev Jiřího Paroubka z roku 2006 o největší ráně zasazené demokracii od února 1948. V prezidentských volbách pak v obou případech poražení kandidáti akcentovali spíše to, že se budou dál v politice angažovat.

Jednou z jistot každého nového roku je, že se v mnoha zemích budou konat volby. Nejen Česká republika žije důležitými volbami. Které nás letos čekají? V tomto článku je uveden přehled nejzajímavějších voleb v Evropě a Americe.

V listopadu loňského roku veřejně oznámil svůj zájem kandidovat v prezidentských volbách a díky podpoře desítky senátorů se stal jedním z devíti prezidentských kandidátů. Řeč je o Mirku Topolánkovi, kterého teď pro vás vyzpovídala redakce Drbny.

Liberální institut ohodnotil postoje prezidentských kandidátů z hlediska klasického liberalismu. Nejliberálnějšími jsou Mirek Topolánek a Jiří Hynek. Třetí je s výrazným odstupem Michal Horáček.

Michal Horáček, první kandidát na prezidenta České republiky, se rozhovořil nejen o své kandidatuře. Snaží se o zachování symbolických hodnot národa a jako prezident by rád upozorňoval na lidi, kteří by měli jít příkladem, a důvěru v politický systém by chtěl zvýšit naprostou transparentností.

Místopředseda ČSSD Jan Birke nebude na únorovém mimořádném sjezdu strany v Hradci Králové funkci obhajovat. Birke, který je poslancem a starostou Náchoda, to řekl po zasedání krajského výkonného výboru ČSSD v Hradci Králové. Birke je místopředsedou ČSSD od sjezdu v březnu 2017. Do loňského června byl volebním manažerem strany.

Společnost Agrofert podala stížnost k evropskému ombudsmanovi a k Soudnímu dvoru EU kvůli vyšetřování poskytnutí evropské dotace pro farmu Čapí hnízdo, které vedl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Novinářům to dnes řekl bývalý majitel Agrofertu a současný premiér Andrej Babiš (ANO) po návštěvě u prezidenta Miloše Zemana v Lánech. Babiše kvůli padesátimilionové dotaci pro Čapí hnízdo obvinila česká policie a žádá o jeho vydání Sněmovnu.