Posledně jsem slíbil, že budu psát o praní, a slib plním! Jako začínající „pradlena“ se nejdříve obrátíte na svou mámu a kamarádky nebo kolegyně, které jsou, alespoň ve vašich očích, zkušenými hospodyňkami. Čekáte dokonalé rady, jak nakládat s prádlem a praním, ale přicházejí vyhýbavé odpovědi typu: „Já vlastně úplně nevím. Já to dělám takhle. Používám jen dva programy…“ Jak správně prát nejrůznější záludnosti ze šatníku vašich dětí se dovídáte jen těžko a po kouskách. Tak to zkusím pěkně shrnout, ať to máte jednodušší než já.

Pandemie onemocnění covid-19 mimo jiné přinesla v první vlně i zákaz přítomnosti otce u porodu. V reakci na tento zákaz se zvedla velká vlna nevole nejenom z řad samotných rodičů ale i ze strany občanských spolků a neziskových organizací, jako je například Unie porodních asistentek nebo České ženské lobby. Ti argumentují především rizikem narušení psychické pohody rodičky, která se pojí zejména s přítomností osoby blízké u porodu. Nový průzkum Anny Durnové a Evy Hejzlarové z FSV UK odhalil, jaké role zaujímají otcové během porodu pohledem svých partnerek a jaké role jsou jim přisuzovány okolím.

Otcovská dovolená je nesystémový, populistický nesmysl. Abychom si rozuměli: Nemluvím o potenciálním efektivním řešení, které by umožnilo podílet se oběma rodičům pružně na výchově dítěte a zůstat přitom v kontaktu s trhem práce, ale o klasickém českém pseudořešení, které vešlo v účinnost 1. února 2018.