Konference Kam kráčíš, Česko?, která se uskutečnila v Pražské křižovatce, měla za cíl komplexně zhodnotit politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky. Navázala při tom na předchozí ročníky a stavěla na práci expertních skupin odborníků z byznysu, státní správy i akademické obce mapujících stav České republiky v pěti oblastech: konkurenceschopnost, kvalita vládnutí, vzdělávání, obrana a bezpečnost, kvalita života.

České školství možná překročilo bod, odkud není návratu. Čerstvá zpráva Aspen Institute o současném Česku popisuje náš vzdělávací systém způsobem, který by měl spustit všeobecný alarm. Nejde jen o znalosti – úroveň vzdělání přímo souvisí i s chudobou a stavem společnosti. Řešení jsou přitom podle výzkumníků na stole, zatím ale chybí vůle je prosadit.

Mezi učiteli z mladší generace jsou v ČR výrazné rozdíly co do jejich dovedností. Ukázala to dnes vydaná studie institutu IDEA, která vycházela z mezinárodních šetření. Mezi mladými učiteli je například velký podíl těch, jejichž čtenářská gramotnost je silně pod průměrem jejich vrstevníků. V jiných zemích tak velké rozdíly u mladých pedagogů nejsou a také starší generace českých kantorů je v tomto ohledu vyrovnanější.

Osamělá čísla z výzkumů většinou nic neříkají. Vztah Čechů k demokracii lépe pochopíme v kontextu jiných zemí a obecného měření spokojenosti a loajality. Marketéři pro její měření používají ukazatel NPS – net promoter score. Na škále 0-10 se ptají zaměstnanců či klientů – v tomto případě občanů – na spokojenost. Češi z toho nevyšli vůbec dobře.

Na dnešní den připadá podle výpočtů Liberálního institutu den daňové svobody. Označuje se tak pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby veškerý jeho příjem připadá státu. Loni tento den připadl na 29. května. Češi tak na stát letos pracovali 142 dní. To je nejméně od roku 2000, od kdy institut údaje o dni daňové svobody zveřejňuje.

Musíme vydržet ještě téměř měsíc, poslední měsíc práce na stát. Po 29. květnu 2017 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 149 dní pracujeme pouze pro stát. Oproti loňskému roku jsme si tak polepšili o celé čtyři dny. Den daňové svobody se tak poprvé od roku 2000, kdy ho Liberální institut začal počítat, dostal do května. Zásluhu na tom má zejména hospodářský růst.

Tak jako všechny vyspělé země, i Česká republika je zapojena v systému mezinárodní rozvojové pomoci. Na základě mezinárodních úmluv i speciálně přijatého zákona (zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí) každý občan České republiky přispívá na zahraniční rozvojové programy, a to v průměru čtyřmi stovkami ročně. Nejvyšší kontrolní úřad provedl analýzu dané problematiky a zjistil, že s ohledem na úmluvy Česká republika pomáhá méně, než by měla.

Jedno z najzaujímavejších čísel zo slovenského školstva je pomer vývoja počtu žiakov na základných školách k počtu škôl, tried, učiteľov alebo celkovo nákladov na základné školy. Za posledné štvrť storočie poklesol počet žiakov základných škôl skoro o polovicu. Podľa údajov zo štatistickej ročenky Ústavu informácií a prognóz školstva bolo v roku 1989 724 248 žiakov, pričom v školskom roku 2014/2015 ich bolo na základných školách už len 425 731.

Senát by měl podle senátorů ODS podpořit referendum o zavedení eura v ČR, protože podmínky fungování eurozóny se od vstupu Česka do Evropské unie výrazně změnily. Občanští demokraté to budou navrhovat při projednávání petice pro korunu, kterou se Senát má zabývat dnes odpoledne. V horní komoře mají ale většinu vládní strany, které se vstupem do eurozóny výhledově počítají bez nutnosti referenda.

Pro úspěch boje s chudobou je zásadní, aby ji společnost vnímala jako absolutní zlo, které je třeba vymýtit. Na dnešní tiskové konferenci Armády spásy to řekl Vladimír Špidla, šéf poradců premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a bývalý eurokomisař pro sociální věci.