Jihlava si v těchto dnech připomíná jedno neveselé výročí. Je jím slavnost slunovratu, později přejmenovaná na krvavá slavnost, k níž došlo 23. června 1920, tedy před 102 lety. O život v tento den přišli dva mladí vojáci.

Smrt deseti amerických vojáků a krvavý incident z úplného konce války 5. května 1945 připomínal na místě zaniklé šumavské obce Zhůří od roku 2000 známý pomník. Samotný pomník i jeho okolí teď prošlo po 22 letech kompletní velkou renovací. Nově vznikla také pamětní deska symbolizující cestu americké 90. pěší divize od vylodění v Normandii 6. června 1944 až do jejího příchodu a osvobození západní části tehdejšího Československa.

Američtí vojáci 16. obrněné divize dorazili do centra Plzně 6. května 1945 ráno v 8.15 hodin. I když byl v tu dobu ve městě klid, zdaleka ještě nebylo dobojováno. Německá armáda se nehodlala jen tak lehce vzdát. Plzeň zažila po příjezdu Američanů v ulicích poměrně dlouhé pouliční boje, umírali povstalci i okupanti. Američtí vojáci čistili město i od fanatických střelců, kteří pálili po lidech z oken. Němci podepsali kapitulaci až ve 14.15 hodin.  

Dnes je to přesně 78 let od vyhlazení osady Ležáky na Chrudimsku. Nacisté ji vypálili a obyvatele vyvraždili. Byla to odplata za to, že tam ukrývali vysílačku parašutistické skupiny, která se účastnila atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Vyhlazení osady přežily jen 2 děti. Vladimír Dušek z vedlejší vesnice s kamarádem vše tajně pozoroval.

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.

Na podzim 1944 odjížděly z ghetta Terezín poslední transporty na východ, údajně „k pracovnímu nasazení“, ve skutečnosti však do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Od 28. září do 28. října bylo deportováno více než 18 tisíc lidí, z nichž přežilo pouze 1574 osob. Mezi deportovanými a přeživšími byla i Hana Lustigová-Hnátová s příbuznými. Její vzpomínky patří do Příběhů 20. století.

Dalo se po 2. světové válce obnovit soužití Čechů, Židů a Němců, vyhnout se odsunu a odplatě oko za oko? Tuhle otázku vyvolávají vzpomínky Evy Lukášové a Ilse Eichnerové z cyklu Příběhy 20. století. V době, kdy mnozí čeští Němci čekali na zařazení do odsunových transportů a sedláci si je mohli vyžádat na výpomoc, přijali Lukášovi nejen jednu židovskou, ale dočasně i jinou německou dívku.

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

Česká metropole se těší stále většímu počtu turistů. Statistiky příjezdového cestovního ruchu do Prahy za rok 2014 uvádějí rekordní číslo – objevovat krásu české metropole přijelo více než 6 milionů turistů, což je o téměř čtyři procenta více než předloni.