Krajina Národního parku Šumava i celé jižní a jihozápadní Čechy procházejí výrazným obdobím sucha. Zatímco louky se zelenají, hladiny řek a podzemní vody klesají. Podle odborníků se situace může letos stát ještě horší než při extrémním suchu před deseti lety.

Hlavní turistická sezona se blíží, což pociťují i české národní parky. S návštěvníky chráněných míst míří do přírody i velký objem odpadu, třídit ho tam ale nelze z více důvodů. I proto připomínají zástupci parků, že si turisté musí odpadky odnést. Tříděním v přírodě se při svých aktivitách zabývá také společnost EKO-KOM.

Nejstarším a zřejmě také nejznámějším národním parkem v Česku je Krkonošský národní park (KRNAP), od jehož vzniku uplyne 17. května 60 let. Hojně navštěvovaný ráj turistů, lákaných nejen nejvyšší českou horou Sněžkou (1603 metrů), je oblastí s výskytem vzácných druhů flóry a fauny. Spolu s polským parkem tvoří KRNAP jednu z největších chráněných přírodních oblastí ve střední Evropě. I s ochranným pásmem se rozkládá na 55 tisíc hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.

Více než tři tisíce lidí podepsalo od začátku září petici na záchranu Roklanské chaty na Šumavě. Objekt je v havarijním stavu a Správa NP Šumava jej má v úmyslu zbourat. Chata přitom v údolí pod Medvědí horou stojí již od poloviny třicátých let minulého století, kdy ji tam nechal vystavět Klub českých turistů.

Správa Národního parku Šumava vede správní řízení s městem Kašperské Hory kvůli hospodaření jeho firmy Kašperskohorské městské lesy s. r. o. (KML). Vydala předběžné opatření, které KML nařizuje nepoškozovat přírodu v parku. Podle ochranářů i občanských spolků nastala v srpnu podél Pěnivého potoka pod Zhůřím devastace lesů i vodních toků. Zmíněná oblast je v přírodě blízké zóně národního parku, kde je ochrana přírody druhá nejpřísnější.

Kamery zaznamenávající jednání s návštěvníky, například při řešení přestupků, začnou v nejbližších dnech nosit na svých uniformách strážci Národního parku Šumava. Zatím park koupil šest kamer, s nimiž budou chodit strážci letos v létě ve zkušebním provozu. Pokud se osvědčí, dostanou příští rok kamery všichni strážci. Park k tomu vede mimo jiné rostoucí agresivita některých turistů vůči strážcům.

Po více než půl století se do Národního parku Podyjí (NP Podyjí) vrátil evropský zástupce sysla. Hlodavec se poblíž areálu začal objevovat před osmi lety, přes hranice parku se ale dostal až letos. Zalíbil se mu nízký trávník na pastvině exmoorských koní.

Smutná zpráva přišla z Návštěvnického centra Srní na Klatovsku, kde uhynula dvanáctiletá samice vlka. Podle odborníků šlo nejspíš o přirozený úhyn. Vlčice se do se dostala do Srní v roce 2015 a odchovala tam několik generací vlčat. Vedení šumavského národního parku informovalo také o úhynu rysa v Kvilně na Prachaticku. V obou případech odhalí přesnou příčinu úmrtí až pitva.

Pád jednoho stromu může způsobit, že k zemi půjdou i další v jeho okolí. Dřevem teď postupují nejrůznější houby, ale pro život v Boubínském pralese to neznamená zkázu. Proces totiž láká nejrůznější druhy hmyzu, který je potravou pro ptáky. Proto je podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného důležité, aby v území zůstalo maximum odumřelých stromů. V rozhovoru pro Drbnu vysvětluje, co se děje v území, kde jsou od minulého týdne uzavřené turistické trasy.

V České republice přibylo vlčích teritorií. Díky výzkumu se jich loni podařilo zmonitorovat celkem čtyřiadvacet. Většina lokalit, kde se vlci pohybují, se nachází v příhraničí. To platí například pro Národní park Šumava.