Originální nález se podařil brněnským kapucínům, kteří přivezli do moravské metropole vzácný kalich barona Trencka. O existenci cennosti válečníka, dobrodruha a vězně neměli přitom v Brně, kde má rodák z italské Kalábrie místo posledního odpočinku, ani ponětí do doby, než si náhodou zapnuli televizi.

Návrat k normálnímu stavu kvůli přemnoženému kůrovci v českých lesích nebude možný dalších tři až pět let. Lýkožrouti loni napadli 25 až 30 milionů metrů krychlových dříví, podobně jako předloni, zpracovatelé ho zvládli vytěžit mezi 22 až 25 miliony metrů krychlových. Novinářům to v rozhovoru řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Ministerstvo podle něj bude letos chtít najít pro vlastníky lesa sedm miliard na kompenzaci snížených cen dříví. Loni vyplatil na této dotaci zhruba stejně, na všech podporách vyplatil rekordních deset miliard korun.

Vzdělávání žáků v českých zemích prošlo v minulosti dlouhým vývojem. V polovině 18. století bylo školství podle historiků v dost neutěšeném stavu, a to po všech stránkách. Výraznou změnou bylo přijetí Všeobecného školního řádu v roce 1774, který zavedl docházku do škol. Povinná však tehdy ještě nebyla. Situace se změnila až před 150 lety, 14. května 1869, kdy byl přijat školský zákon, který povinnou školní docházku definitivně zavedl.

Letecké snímky nejodlehlejších míst šumavského národního parku připomínají záběry z postapokalyptického filmu. Bohužel jde o smutnou realitu, která je způsobena kůrovcem. S ním se Šumava historicky potýká už více než 150 let. Velkým problémem se ale kůrovec stal především v roce 2009 po řádění orkánu Kyrill, přiznává jihočeská hejtmanka Ivana Stráská.

Věda je často nesrozumitelná. Občas se zdá, jakoby mluvila vlastním jazykem, který je běžnému člověku nesrozumitelný. Právě proto jsem se rozhodla, že vám budu každý týden překládat z vědátořiny to nejzajímavější, co se ve světě vědy událo. Pojďme na to!