Předmětem zájmu poslanců se v poslední době stal soubor zákonů Lex Ukrajina, který si projde další novelizací nazvanou Lex Ukrajina 7. Zřejmě největší mediální pozornost si však získal pozměňovací návrh obsahující zvláštní pravidla pro nabývání státního občanství občany Ruska.

Nejliberálnějšími europoslanci, kteří podporovali decentralizaci nebo volný trh, byli v končícím volebním období podle analýzy Liberálního institutu zástupci Svobodných a ODS. Naopak nejméně liberálními byla čtveřice sociálních demokratů. Výsledky analýzy Liberální institut dnes představil s cílem přispět ke kvalifikovanějšímu rozhodování českých voličů ve volbách do Evropského parlamentu.

Překvapuje mě, jak málo prostoru ve veřejné debatě získávají některá témata. Aktuálně se třeba jedná o směrnici o autorských právech na sociálních sítích, o které bude v příštím týdnu hlasovat Evropský parlament. Ta přináší zásadní otázku: Jsou racionálně neznalí voliči připraveni na důkladné ověřování informací, které budou nalézat na internetu?

Všichni se shodují na tom, že rychlý a stabilní internet bude vytvářet základ naší konkurenceschopnosti v následující dekádě. Ale nejen to… Rychlý internet je také klíčovým pilířem pro vyrovnávání příjmových disproporcí mezi jednotlivými regiony. V analogovém světě je vzdálenost hlavní bariérou mobility na trhu práce, v digitálním světě ale tato bariéra padá. Takže otázka zní: Jak přivést do menších obcí rychlý a stabilní internet?

Když si vláda naposledy v roce 2015 nechala zpracovat přehled toho, jak vysoká a nákladná je byrokratická zátěž v Česku, výsledkem bylo zjištění, že stát požaduje po podnikatelích splnění celkově téměř 1500 různých informačních povinností.

Debaty o krocích nové vlády v minulých týdnech předznamenávaly hlavně diskuse o možném obsazení ministerských křesel. A debaty o jménech ministrů a ministryň (pardon, asi mělo být pořadí naopak, nevím jaký genderový trend nyní platí) zase šly ruku v ruce s tématy, která je možné od nové administrativy očekávat.

Na dnešní den připadá podle výpočtů Liberálního institutu den daňové svobody. Označuje se tak pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby veškerý jeho příjem připadá státu. Loni tento den připadl na 29. května. Češi tak na stát letos pracovali 142 dní. To je nejméně od roku 2000, od kdy institut údaje o dni daňové svobody zveřejňuje.

Liberální institut ohodnotil postoje prezidentských kandidátů z hlediska klasického liberalismu. Nejliberálnějšími jsou Mirek Topolánek a Jiří Hynek. Třetí je s výrazným odstupem Michal Horáček.

Diskuse na téma otevřených hranic: Zde je deset argumentů pro otevřené hranice od jednoho z nejuznávanějších ekonomů na světě, Bryana Caplana z americké George Mason University.

Na dnešní den připadá podle výpočtu Liberálního institutu ostře sledovaný Den daňové svobody! Tedy den, kdy přestáváme vydělávat na pokrytí veřejných výdajů a začínáme pracovat sami na sebe. Prací pro stát jsme letos strávili 149 dní, což je rekordně „krátká“ doba – v minulém roce to bylo o 4 dny více. Slovo krátká jsem si přesto dovolil vložit do uvozovek, a sice ze dvou důvodů.