Ve slovenských Tatrách skončila dvoudenní schůzka nejvyšších představitelů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska, jejichž země tvoří takzvanou visegrádskou čtyřku (V4). Prezidenti se shodli v podpoře myšlenky Evropské unie, na závěrečné tiskové konferenci byly ovšem patrné jejich rozdílné přístupy k Rusku. Zatímco prezidenti Slovenska a Polska obhajovali sankce, které EU uvalila na Rusko kvůli anexi Krymského poloostrova, český a maďarský prezident postup evropského bloku nekomentovali.

V předvečer 50. výročí vpádu sovětských vojsk do Československa se (nejen) na Slovensku znovu řeší otázka ruského vlivu v zemi. Dlouholetý bývalý premiér Robert Fico z Moskvy nikdy hrozbu nedělal. Kreml má ovšem na Slovensku i takové obdivovatele, kteří si rádi hrají na vojáky, a když není po ruce silná motorka, rádi vsednou do obrněného transportéru.

Komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček a senátor zvolený za hnutí Severočeši.cz Jaroslav Doubrava jsou opět součástí české výpravy, která v těchto dnech navštívila Ruskem okupovaný Krym. Proti jejich přítomnosti se dnes ohradilo ukrajinské velvyslanectví v České republice.

Čeští poslanci a senátoři pravidelně podnikají cesty na východní Ukrajinu a Krym, který stále trpí následky bojů s proruskými separatisty. Při různých příležitostech pak na pozvání jezdí i do Ruské federace. Vedle tradičně prokremelské KSČM vidíme podobné aktivity i u dalších parlamentních stran v čele s SPD, ale i u hnutí ANO nebo ČSSD. Parlament nemá legální nástroj, jak tomu zabránit.

Místopředseda sociální demokracie Jaroslav Foldyna nemá podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) co dělat ve vedení strany. Prokázal to incidentem z tohoto týdne, kdy se v Praze hádal s lidmi protestujícími proti ruskému nacionalistickému motorkářskému klubu Noční vlci, řekl Štěch novinářům. Foldyna dnes zopakoval, že se nemá za co omlouvat. O incidentu chce dnes na jednání předsednictva ČSSD mluvit i předseda strany Jan Hamáček.

Ruský vůdce Vladimir Putin dnes podle očekávání s přehledem a velkým náskokem obhájil už v prvním kole šestiletý prezidentský mandát. Vyplývá to z průzkumů sociologických společností provedených u volebních místností a potvrzují to výsledky po sečtení čtvrtiny odevzdaných hlasů. Putin má šanci na zisk 74 až 77 procent hlasů, při minulých volbách v roce 2012 pro něj hlasovalo 63,6 procenta Rusů s volebním právem.

Brněnský krajský soud nepravomocně poslal na 8,5 roku do vězení s ostrahou předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou za to, že dvě solární elektrárny v Chomutově dostaly od úřadu neoprávněně licence pro provoz. Protože jim byly uděleny v roce 2010, získali jejich majitelé výhodnou výkupní cenu za elektrickou energii ze solárních elektráren dodanou do veřejné sítě. Vitásková podle soudu vytvořila podmínky, aby mohly zůstat v provozu. Své pochybení v minulosti ostře opakovaně odmítla. Elektrárny patří synům miliardáře a podnikatele ve strojírenském průmyslu Zdeňka Zemka staršího. V kauze bylo deset obžalovaných.

České republice podle prezidenta Miloše Zemana přímo nehrozí ztráta suverenity. Někdy je ale česká politika v pokušení papouškovat názory mocnějších nebo jim poklonkovat. Zeman to včera uvedl při premiéře Prezidentského Pressklubu, který vysílalo rádio Frekvence 1. Jako příklad uvedl postoj k sankcím EU vůči Rusku za jeho anexi ukrajinského Krymu.

Prezident Miloš Zeman má za sebou rok plný kontroverzí. Podniknul řadu domácích i zahraničních cest, na kterých podporoval export českých firem, s vládou se střetl o podobu služebního zákona.