O politickém zemětřesení, debaklu nebo těžké porážce pro Křesťanskosociální unii (CSU) a sociální demokracii (SPD) píší po nedělních zemských volbách v Bavorsku německá média. Řada komentátorů je přesvědčena o tom, že dopad silně pocítí i Berlín, podle některých dokonce může padnout německá vláda velké koalice CDU/CSU a SPD vedená kancléřkou Angelou Merkelovou.

Angelu Merkelovou (CDU) dnes německý parlament znovu zvolil kancléřkou. Třiašedesátiletá politička do čela vlády usedne již počtvrté za sebou. Stejně jako v uplynulém volebním období povede velkou koalici konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Nový německý kabinet, jehož vytváření nikdy netrvalo tak dlouho jako nyní, by se měl poprvé sejít dnes vpodvečer.

V Německu v neděli, 19. listopadu, v noci oznámil předseda FDP neúspěch koaličních vyjednávání. Toto oznámení následuje po týdnech neúspěšných rozhovorů mezi politickými stranami. V následujících dnech bude nejspíše probíhat obvyklé politické divadlo, během kterého se budou jednotlivé strany snažit hodit vinu za neúspěch jednání na své politické „partnery“.

Německo je naším sousedským státem, zároveň naším největším obchodním partnerem a do třetice se jedná o zemi, která zásadně ovlivňuje dění v Evropské unii, jíž jsme členem. To jsou tři důvody, proč je důležité brát v potaz výsledky německých parlamentních voleb, jež se konaly právě dnes.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ukázal, jak zvráceně uvažují politici: Pokud existuje nějaký problém, je třeba jej okamžitě využít k zavedení nové daně. O víkendu totiž navrhl zavedení speciální daně na benzin, která by se vybírala v celé Evropské unii a jejíž výnosy by byly používány k financování uprchlické krize. Novou daň je prý třeba zavést proto, aby náklady boje s uprchlickou krizí nezatěžovaly rozpočet EU ani rozpočty jednotlivých zemí. Hodnocení jedním slovem? Šílené! 

Před 25 lety se v pátek 8. června otevřely volební místnosti a začaly první svobodné volby v tehdejším Československu od nástupu komunismu v roce 1948. Zájem o volby byl mimořádný, k urnám přišlo více než 95 procent oprávněných voličů a ti rozhodli o jednoznačném vítězství Občanského fóra (OF) a Veřejnosti proti násilí (VPN). Pro obě hnutí byl ale volební triumf zároveň předzvěstí rozpadu, když se v následujících měsících projevila jejich ideová nesourodost.