Je možné využít statistické modely pro výklad historických událostí, například pro jednu z největších tragédií lidských dějin, holocaust. V unikátní studii se o to pokusili vědci z Moravské vysoké školy v Olomouci a dalších institucí. Zjistili, že pro přežití měly daleko důležitější význam sociální vazby než to, že někdo byl například lékař.

Jako mladá židovská dívka prošla Zdenka Fantlová čtyřmi koncentračními tábory. Na svobodu se znovu dostala až v dubnu roku 1945. Z celé rodiny zůstala naživu pouze ona. Podle jejích slov jí dodávala sílu naděje a láska ke snoubenci. Ani jeho už znovu nespatřila. Zdenka žila a chodila do školy v Rokycanech a stále na ně vzpomíná. Právě tam ji také ke stým narozeninám odhalili pamětní desku. Stále vitální dáma momentálně žije v Anglii a shodou náhod v domě, kde se spřádaly plány operace Antropoid.

Výročí návštěvy delegace Červeného kříže v ghettu Terezín připomíná dokumentární film, který je k dispozici na webu nebo youtube. Snímek Židovské sídliště Terezín: Okrašlovací podvod natočila filmařka Martina Malinová. Vznikl proto, aby připomněl významné výročí, a aby upozornil na to, že i dnes se lidé mohou stát oběťmi falešných zpráv a dezinformací, uvedla ředitelka Institutu Terezínské iniciativy Tereza Štěpková.

Alžběta Dostálová se narodila v roce 1936 v Horních Studénkách nedaleko Šumperka jako první ze šesti dětí manželů Morgensternových. Otec Richard byl Žid, matka Alžběta Češka. Smíšené manželství rodinu několik let chránilo před deportací, nakonec ale přesto většina jejích členů skončila v Terezíně.

Na podzim 1944 odjížděly z ghetta Terezín poslední transporty na východ, údajně „k pracovnímu nasazení“, ve skutečnosti však do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Od 28. září do 28. října bylo deportováno více než 18 tisíc lidí, z nichž přežilo pouze 1574 osob. Mezi deportovanými a přeživšími byla i Hana Lustigová-Hnátová s příbuznými. Její vzpomínky patří do Příběhů 20. století.

Takzvané Stolpersteine, tedy kameny zmizelých, přibudou i před domem nedaleko kampusu univerzity v Bendlově ulici v Liberci. Dům si nechala před válkou postavit rodina právníka Rosenbacha. Celá rodina ale skončila v transportu do Estonska. Přežila jen dcera Anna.