V posledních dnech někteří politici označili poslední kroky prezidenta Miloše Zemana za velezradu. Jeho postup v kauze otravy bývalého ruského agenta zakázaným plynem novičok vzbuzuje emoce. Může se však jednat o velezradu? A může být nakonec Miloš Zeman skutečně zbaven úřadu? Podívejme se proto, co to vlastně velezrada je…

Úterní zpráva o tom, že v České republice má každý desátý člověk nad 15 let vážné problémy s exekucemi, působí na první pohled jako bomba. Ovšem odbornou veřejnost zas tak moc nepřekvapila. Jen potvrdila to, o čem se mluví již zhruba dvě dekády – výuka finanční gramotnosti je u nás stále na velmi mizerné úrovni.

Jako obchodníka, který chce lidem nabízet skutečně smysluplné řešení, mě rozčiluje, že ačkoli článků o fotovoltaice vycházejí stovky, v naprosté většině se dočtete jen o kladech téhle technologie. Nezávislé posouzení její ekologické náročnosti musíte hledat jako jehlu v kupce sena.

V Německu v neděli, 19. listopadu, v noci oznámil předseda FDP neúspěch koaličních vyjednávání. Toto oznámení následuje po týdnech neúspěšných rozhovorů mezi politickými stranami. V následujících dnech bude nejspíše probíhat obvyklé politické divadlo, během kterého se budou jednotlivé strany snažit hodit vinu za neúspěch jednání na své politické „partnery“.

Případ Hlavatý v plné nahotě ukazuje, jak neefektivně je nastaven český veřejný systém v oblasti kumulování volených pozic. Zvolený kandidát ANO 2011 do poslanecké sněmovny a současně senátor Jiří Hlavatý byl překvapen tím, že nemůže setrvat na obou židlích.

Dnes, 20. října, se na dva dny otevírají volební místnosti. Poslední týdny slýcháme, že jde o nejdůležitější volby do poslanecké sněmovny v relativně krátké historii naší republiky. Je tomu skutečně tak? Nemyslím si. Tak jako každé volby, i tyhle jsou mimořádně důležité. I tyto volby však ukazují jednu krutou realitu: Zajímat se o věci veřejné 14 dní před volbami rozhodně nestačí.