Na našich výletech do přírody nezabloudíme díky barevných značkám a skvělé práci Klubu českých turistů. Značením tras se klub zabývá již od roku 1889, kdy značkaři spojili červenou značkou Štěchovice a Svatojánské proudy. O značení v části Šumavy na území Klatovska a Železnorudska se stará klatovský odbor Klubu českých turistů. Ten nyní udržuje celkem 624 km pěších tras. Dva šumavské značkaře jsme potkali a vyzpovídali při obnově značení na Špičáku.

Celkem osmnáct nových tras v různých krajích České republiky představí projekt Turistika beze stop, který má za cíl edukovat o udržitelném způsobu turistiky. Lidé se podívají na oblíbená místa, ovšem jinou cestou. Ty známé už jsou totiž mnohdy přelidněné a dochází na nich k poškození přírody i kulturních památek.

Více než tři tisíce lidí podepsalo od začátku září petici na záchranu Roklanské chaty na Šumavě. Objekt je v havarijním stavu a Správa NP Šumava jej má v úmyslu zbourat. Chata přitom v údolí pod Medvědí horou stojí již od poloviny třicátých let minulého století, kdy ji tam nechal vystavět Klub českých turistů.

Možná už letos na podzim půjde k zemi známá Roklanská chata, jež se nachází nedaleko od Modravy na území Národního parku Šumava. Konstrukci chaty, kterou vybudoval v roce 1936 Klub českých turistů jako jedno z nejvýše položených stavení na Šumavě, napadla dřevomorka. Nepoužívaný a opuštěný objekt má být v dezolátním stavu. Majitelem chaty je aktuálně národní park, který už podal žádost o demolici.

Návštěvníky Boubínského pralesa ohrožují stovky suchých stromů, které mohou spadnout na turistické stezky. Městský úřad ve Vimperku proto na žádost Lesů ČR rozhodl o uzavření některých tras. V roce 2004 tam při tragické události zemřela žena.

Kdo by to nezažil, problémy se na vás pouze hrnou a pomyslný kalich trpělivosti přetekl. Všechno byste nejradši hodili za hlavu a odjeli daleko pryč. Ne každý má odvahu takový krok udělat. To se ale nedá říci o Heleně Kovářové z Brna, která v červnu odjela do české vesnice Gerník v rumunském Banátu. Zatímco původních obyvatel, kteří si zachovávají českou kulturu, ubývá a odchází zpět do Česka, Helena naopak odcestovala na čtvrt roku opačným směrem a ve vesnici s necelými třemi stovkami obyvatel otevřela útulnou cukrárnu - „Mlsárnu.“