Toho dne chutnala káva poněkud divně. Byla hořká a pálila v krku. Příčinou byla ingredience navíc v podobě jedu na krysy. Tímto bílým práškem vylepšila Marie Kačerovská kávu svým rodičům a bratrovi, který nakonec jako jediný zázrakem přežil. Tento temný příběh se odehrál před 92 lety v jednom z domů v Domažlicích. Motivem vraždy byly peníze.

Prosperující západočeskou metropoli zasáhla v červnu a červenci roku 1507 tragédie, která neměla v českých královských městech obdoby. Série úmyslně založených požárů zničila dvě třetiny města. Oheň poškodil domy uvnitř hradeb, Skvrňanské a celé Pražské předměstí. Zasažena byla také budova radnice. Kdo za celou katastrofou stál není dodnes známo, zřejmě ale šlo o pomstu za popravu loupeživého šlechtice Jana Bavůrka ze Švamberka, kterému sťali hlavu za jeho neustálé porušování pravidel a terorizování místních obyvatel.

Do posledního místa zaplněné plzeňské náměstí přihlíželo 17. května roku 1919 historické události. Západočeskou metropoli poprvé navštívil československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zdaleka ne všichni se radovali a zástupce německé menšiny byste v rozjásaném davu jen těžko hledali. Němci byli trnem v oku pro mnohé Plzeňany a výjimkou nebyla ani vdova po slavném lékárníkovi Paulina Kalserová. Lidem v davu pak stačila jen drobná záminka, aby téměř šedesátiletou ženu zbili, potupně vláčeli městem a volali po její smrti.

Během první světové války netrpěli jen muži v zákopech, ale strádaly také jejich rodiny. Zoufalá situace a nedostatek potravin vyústil v masivní protesty. Do ulic Plzně vyšli hladoví měšťané už v létě roku 1917. O poklidná shromáždění ale nešlo. Lidé začali rabovat obchody a přepadali i povozy s moukou a chlebem. V tomto roce zemřela kvůli protestům devatenáctiletá dívka. K dalším tragédii došlo o rok později, kdy vojáci zastřelili šest dětí.

Scénu s hostinským Palivcem z legendárního Švejka asi všichni známe. Nebohý výčepní sundal ze zdi obraz císaře, neboť na něj „s*aly mouchy“, za což byl zatčen. Urážka majestátu se zkrátka nepromíjela a také ve skutečném světě padaly mnohdy několikaleté tresty i za prosté prořeknutí v hospodě. Za urážku císaře pykali také novináři nebo politici.