Protiprávnost a narušení důvěry investorů - to jsou hlavní důvody, proč profesní organizace i ekonomové odmítají návrh na omezení podpory obnovitelných zdrojů. Studie Deloitte vyčíslila škody až na 141 miliard, chystají se první arbitráže. Tématu se věnují i zahraniční média jako Financial Times.

Neschopnost udržet dostatečnou teplotu obydlí, dluhy na energiích nebo vynakládání velké části svých příjmů na energie. To jsou jen některé podoby energetické chudoby, která trápí početnou část populace. Už na jaře 2021, před vypuknutím energetické́ krize, bylo v České republice v energetické chudobě přibližně 900 tisíc lidí, tedy 8,7 procenta populace, žijících v přibližně 500 tisících domácnostech.

Evropská unie připravuje směrnici, která omezí flexibilitu výdělků na digitálních platformách. Paternalismus evropských politiků má zřejmě cnostné cíle. Doplatí na to ale především ti, kteří si na platformách přivydělávají, a ti, kteří je využívají jako příjmový kanál pro svůj byznys, zejména v gastronomii.

Do jaké míry může za aktuální vysoké ceny válečný konflikt na Ukrajině, existuje skutečně „Babišova drahota“ a co může každý udělat pro to, aby v zimě alespoň částečně ušetřil za energie? Nejen o tom se rozpovídal v prvním díle seriálu Bez servítků hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Nákup bez účtenky nebo na černém trhu, práce na černo, nepřiznání celého příjmu nebo třeba výplata mzdy „na ruku“. To jsou podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) nejčastější tuzemské aktivity v zóně šedé ekonomiky. Podle ekonomů se ji ale daří potlačovat například díky častější akceptaci platebních karet.

Provozovatelé krátkodobých pronájmů zažívají krušné časy. Aktuální koronavirová krize uzavřela hranice a tím se zastavil příliv zahraničních turistů, kteří tvoří nejpočetnější část klientů. Podle ekonoma a ředitele výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) je nepravděpodobné, že by současná situace mohla byznys s krátkodobými pronájmy zlikvidovat.

Živnostníci jsou nynější nejistotou biti nejvíce ze všech tří skupin firmy-živnostníci-zaměstnanci. Alespoň tak to vidí hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Podle něho můžou mimořádná vládní opatření proti šíření koronaviru „položit“ více než deset procent reálně fungujících živnostníků. Nejen o tom se rozpovídal v rozsáhlém rozhovoru pro Drbnu.

Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že se česká ekonomika vrátí do stavu před nynější krizí, kterou způsobila opatření proti koronaviru, v roce 2028. Je tento předpoklad reálný a lez vůbec něco takového predikovat? Na to jsme se zeptali hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně.

Boj o holé přežití. Tak mluví o současných opatřeních řada jednatelů firem, které musí mít z nařízení vlády zavřeno nebo jsou restrikcemi omezeny. Jejich už takto napjaté rozpočty omezuje také fakt, že musí odvádět DPH z nezaplacených faktur. Hospodářská komora proto navrhuje vládě zavedení hotovostního principu odvádění daně z přidané hodnoty, která počítá s platbami DPH jen za skutečně proplacené faktury. To podporují také ekonomové.

Bankovní rada České národní banky s okamžitou platností ukončila režim devizových intervencí. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman. Česká národní banka tak nebude bránit posílení koruny pod hranici 27 korun za euro. Banka ale zároveň již dříve upozornila, že bude připravena případné nadměrné výkyvy kurzu koruny po ukončení závazku zmírňovat svými nástroji. O nastavení úrokových sazeb ve čtvrtek bankovní rada nejednala.