Cínovec měl být záchranou před závislostí na Číně: domácí lithium, tisíce míst, miliardy do rozpočtů, bilionová hodnota. Realita roku 2025 jsou odložené plány, dotace na infrastrukturu a otázka, zda se na kopci vůbec může rozjet těžba bez masivní podpory státu.

Snížení maximální výše podpory na fotovoltaickou elektrárnu a omezení maximálního podporovaného výkonu. To jsou jen některé ze změn, které přinesou významné změny v dotačních programech pro solární zdroje. Zájemci, kteří plánují instalace vlastní elektrárny a chtějí získat maximální výši podpory, mají nejvyšší čas jednat. S vyřízením dotace jim E.ON dokáže pomoci. S ohledem na krátící se čas i dotační prostředky je ideální začít do 13. prosince.

Od začátku roku 2024 mají i ty nejmenší obce možnost získat dotace na instalaci fotovoltaických elektráren na budovy ve svém vlastnictví. Tento krok přichází díky dotačnímu programu RES+, který byl spuštěn Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR.

Soud dnes uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi 5,5 roku vězení, pětimilionový trest a pětiletý zákaz činnosti ve vedení korporací. Někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou potrestal šesti lety za mřížemi, dvoumilionovým trestem a šestiletým zákazem působit ve vedoucích funkcích veřejné správy, které zahrnují správu majetku. V pořadí již třetí verdikt v kauze zmanipulování státních sportovních dotací není pravomocný, oba obžalovaní vinu odmítají.

Čím dál více domácností přechází z vytápění uhlím na ekologičtější alternativy. Velmi často je k tomu motivují instituce různými dotačními výzvami, mezi které v Česku patří nejčastěji kotlíkové dotace. Průzkum, jak jednotlivé kraje nejčastěji podporují obyvatele k přechodu na ekologičtější alternativy, prováděla v průběhu května redakce Drbny.

Do Pardubic míří talkshow Pro moderní Česko. 16. května od 17:30 areálu Automatických mlýnů budou ministr Petr Hladík (KDU-ČSL), herec Lukáš Hejlík, meteoroložka Taťána Míková a hlavní ekonom ČEZu Pavel Řežábek diskutovat o tom, proč se mění počasí nebo jak se žije s fotovoltaikou a elektromobilem.

Neschopnost udržet dostatečnou teplotu obydlí, dluhy na energiích nebo vynakládání velké části svých příjmů na energie. To jsou jen některé podoby energetické chudoby, která trápí početnou část populace. Už na jaře 2021, před vypuknutím energetické́ krize, bylo v České republice v energetické chudobě přibližně 900 tisíc lidí, tedy 8,7 procenta populace, žijících v přibližně 500 tisících domácnostech.

Firma Schrom Farms z holdingu Agrofert vrátila státu dotaci 1,6 milionu, kterou Evropská komise odmítla proplatit kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to dnes Český rozhlas - Radiožurnál a server iRozhlas.cz. Evropská komise, jeden z hlavních orgánů EU, označila v minulosti ve svém auditu za problematické dotace pro Agrofert z doby Babišovy vlády. Podle auditorů Babiš rozhodoval o záležitostech týkajících se fondů EU a zároveň dál ovládá Agrofert, ačkoli akcie svých firem vložil kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.

V Česku se nyní hraje o desítky miliard korun z dotací, které mají nastartovat bývalé uhelné regiony. O část peněz se uchází společnost PDI, která chce získat finanční podporu pro technologii plazmového zplyňování odpadu. Na papíře to vypadá dobře – země se zbaví obtížných zbytků, které ve velkém končí na skládkách. Zkušenosti z praxe jsou však problematické.

Na transformaci uhelných regionů má putovat přes 40 miliard korun, půlka na obří miliardové projekty. Sice už existuje web, kde se o nich dají najít informace, ale podle Zuzany Vondrové z Centra pro dopravu a energetiku jich je stále málo. Nevíme ani to, kdo o nich bude rozhodovat a na jakém základě.