Současné vedení ČSSD na dubnovém mimořádném sjezdu strany skončí, oznámil dnes podle informací ČTK na krajské konferenci na Vysočině statutární místopředseda sociální demokracie Milan Chovanec. Navrhuje, aby nového předsedu volili přímo všichni členové strany. Podle něj by strana také měla zvážit, jestli by nebylo vhodného oslovit pro kandidaturu na předsedu také nestraníky.

Suverénním vítězem letošních voleb do Poslanecké sněmovny je vládní hnutí ANO Andreje Babiše. Druhá skončila ODS s osmnáctiprocentním odstupem, což je nejvyšší rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami v historii Sněmovny. Na třetí místo dosáhli Piráti, kteří dosud neměli zastoupení v dolní komoře. Výrazně zabodovalo také hnutí Svoboda a demokracie Tomia Okamury, naopak pro dosud nejsilnější vládní stranu ČSSD jsou výsledky debaklem. Pohoršili si také komunisté a lidovci. Pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých křesel těsně překonali ještě TOP 09 a Starostové a nezávislí (STAN).

ODS varuje voliče před povolební spoluprací ANO, komunistů a hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Její představitelé dnes vyzvali lidi, kteří nemají jasno ve svých preferencích, aby šli k volbám a hlas dali občanským demokratům. Zástupci ODS to řekli na tiskové konferenci.

Prezident Miloš Zeman má k dispozici dostatečný počet podpisů, aby se mohl přihlásit do obhajoby svého mandátu. Ve středu jich měl 59 263. Na tiskové konferenci to řekla jeho žena Ivana Zemanová, která je šéfkou jeho petičního týmu. Dodala, že sběr podpisů bude pokračovat, a nepožaduje proto toto číslo za definitivní. Na tiskové konferenci nebylo, stejně jako v dubnu, kdy Zemanová naposledy před novináře předstoupila a oznámila začátek sběru podpisů, umožněno pokládat otázky.

Do sněmovních voleb se letos přihlásilo 31 volebních uskupení. Je to nejvíce v historii samostatné České republiky a o sedm více než při minulých, předčasných volbách v roce 2013. Vyplývá to ze zjištění na krajských úřadech a pražském magistrátu, kde volební uskupení mohla do úterních 16:00 nominovat své adepty na poslance. Podobně jako v minulých letech ne všechny strany přihlásily své kandidáty ve všech krajích.

Všechny hlavní parlamentní strany slibují ve svých předvolebních programech změny v daních, zpravidla zjednodušení celého systému. Strany se většinou shodují na zrušení superhrubé mzdy. ODS, TOP 09 nebo Piráti slibují nižší zdanění práce, většinou snížení odvodů na sociální pojištění. ČSSD nebo KSČM navrhují progresivní zdanění, lidovci další zvýšení daňových slev na děti. Hnutí ANO přišlo se zaměstnaneckým výdajovým paušálem 500 korun měsíčně.

Česká strana sociálně demokratická se rozhodla zatáhnout za záchranou brzdu a „odklonit“ Bohuslava Sobotku z pozice muže číslo jedna dosud nejsilnější levicové strany. Neobvyklý krok, notabene čtyři měsíce před volbami, je reakcí na klesající preference ČSSD. Je to paradoxní.

Premiér Bohuslav Sobotka ve čtvrtek opustí funkci předsedy ČSSD. Vedení nejsilnější vládní strany se ujme jeho dosavadní statutární zástupce, ministr vnitra Milan Chovanec. Lídrem pro říjnové sněmovní volby se na Sobotkův návrh stal šéf české diplomacie, místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Sobotka zůstane premiérem a jedničkou na kandidátce jihomoravské sociální demokracie. Po volbách počítá ČSSD se svoláním mimořádného sjezdu, který vybere nového předsedu.

Rostoucí napětí mezi prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Bohuslavem Sobotkou podle všeho ovlivní i prezidentské volby v příštím roce. Sociální demokracie uvažuje o vlastním kandidátovi na nejvyšší ústavní funkci. Mezi dosavadními adepty prý nevidí levicového uchazeče, který by se postavil mocenskému paktu mezi Zemanem a ministrem financí Andrejem Babišem, řekl premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Vyloučil přitom, že by se takovým kandidátem mohl stát sám.

Ráno před pravidelnou schůzí kabinetu se uskuteční jednání vládní koalice, na kterém má premiér Bohuslav Sobotka sdělit hnutí ANO své stanovisko k nominaci Aleny Schillerové do funkce ministryně financí. Sociální demokraté dosavadní náměstkyni vyčítají údajnou pasivitu v kauze vyšetřování jednokorunových dluhopisů, jejichž prostřednictvím podle nich ministr financí a předseda ANO Andrej Babiš krátil daně.