Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem nebylo v souladu se zákonem. Dnes to stanovil soud, který rozhodnutí zrušil a věc vrátil prezidentovi k dalšímu řízení. Vyhověl tak žalobě, kterou společně podali Ošťádal a Univerzita Karlova. Verdikt je pravomocný, Hrad si však proti němu může podat kasační stížnost. Prezidentův právník Marek Nespala novinářům řekl, že to pravděpodobně učiní a že si neumí představit, že by Zeman Ošťádala jmenoval.

Obvinění z cenzury si včera od opozice vysloužil místopředseda Sněmovny a šéf komunistů Vojtěch Filip (KSČM). Důvodem bylo jeho rozhodnutí ukončit projev místopředsedy pirátských poslanců Jana Lipavského, který kritizoval možnou intervenci státu do letecké společnosti Smartwings, která by chtěla od státu půjčku nebo záruku za komerční úvěr 1,7 miliardy korun na záchranu před krachem.

Pokud by se měly rozpočtové škrty výrazně dotknout výdajů na armádu, podobně jako v minulosti, ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) by nechtěl nadále zůstávat na svém postu. Modernizace armády se podle něj nesmí zastavit a nesmí se opakovat scénáře, kdy se v krizi nejprve šetřilo na výdajích na obranu. Připomněl důsledky předchozí hospodářské krize, kdy se rozpočet ministerstva obrany výrazně snižoval a rozvoj armády se zastavil.

Česká letecká společnost Smartwings potřebuje získat od státu půjčku nebo záruku za komerční úvěr ve výši 1,7 až dvě miliardy korun. Mladé frontě Dnes (MfD) to řekl spolumajitel a předseda představenstva společnosti Jiří Šimáně. Firma podle něj skončí, pokud garanci nezíská v řádu týdnů. Skupinu Smartwings, pod kterou patří také České aerolinie, čelí finančním problémům kvůli propadu zájmu o cestování v důsledku koronavirové krize. Firma žádá o pomoc kromě Česka i v Maďarsku a zkoumá možnost podpory v Polsku.

Většina lidí v Ústeckém a Karlovarském kraji chce konec těžby a spalování uhlí v Česku nejpozději do 15 let, tedy do roku 2035. Výplývá to z průzkumu agentury Focus, Marketing & Social Research pro ekologické Hnutí Duha. Zajímavé je, že tyto hnědouhelné kraje fandí rychlejšímu konci uhlí více, než celorepublikový průměr, kde to je 40 procent, uvedli ekologové v dnešní tiskové zprávě.

Od dnešní půlnoci se plně obnoví volný pohyb osob mezi Českem a Slovenskem a vrátí se ke stavu v době před pandemií koronaviru. V Praze to dnes oznámili premiéři obou zemí Andrej Babiš (ANO) a Igor Matovič na úvod první oficiální Matovičovy návštěvy v Česku. Podrobnosti by měli sdělit po poledni na tiskové konferenci.

Slovenský premiér Igor Matovič dnes přijede na svou první oficiální návštěvu Česka. Bude to jeho první zahraniční cesta po březnovém nástupu do úřadu, kvůli epidemii koronaviru zatím cestování odkládal, stejně jako ostatní evropští lídři. V Praze Matoviče čeká schůzka s českým premiérem Andrejem Babišem (ANO), s nímž by měl mluvit o dopadech epidemie nebo o evropském rozpočtu na příští roky. Sejde se také s prezidentem Milošem Zemanem nebo s předsedy obou komor Parlamentu.

O případné cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan se rozhodne nejpozději do měsíce. Rozhodnutí by mohlo padnout i dříve. Vystrčil to dnes řekl v pořadu Partie televize Prima. Návštěvu ostrova plánoval už jeho předchůdce ve funkci, zesnulý Jaroslav Kubera (ODS). Vystrčil zhruba před dvěma týdny po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem uvedl, že pokud bude Čína Česku a Senátu diktovat, jeho návštěva Tchaj-wanu se stává "reálnější a reálnější".

Didaktickým testem z matematiky a francouzštiny začne v pondělí ráno státní část maturitních zkoušek. Odpoledne se uskuteční test z angličtiny a v úterý test z češtiny a dalších cizích jazyků. K prvnímu pokusu půjde letos 68 036 maturantů, což je zhruba stejně jako loni. Vyplývá to z informací Cermatu, který testy organizuje. Kvůli posunutí zkoušek z původního termínu v dubnu a květnu v reakci na šíření koronaviru nebudou letos maturanti psát slohové práce z jazyků. Zkoušky budou provázet zvýšená hygienická opatření.

Po pádu železné opony a nástupu kapitalismu nastal v Československu boom erotického průmyslu. Premiérové číslo časopisu Leo, prvního erotického časopisu v Česku, vyšlo v červnu 1990. Čtenářům Leo nabídlo "lákavé erotické osvěžení" v podobě ženských aktů, rozhovorů, reportáží z pražských barů, sexuologické poradny i zpráv ze světa se sexuální tématikou.