Bankovní rada České národní banky s okamžitou platností ukončila režim devizových intervencí. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman. Česká národní banka tak nebude bránit posílení koruny pod hranici 27 korun za euro. Banka ale zároveň již dříve upozornila, že bude připravena případné nadměrné výkyvy kurzu koruny po ukončení závazku zmírňovat svými nástroji. O nastavení úrokových sazeb ve čtvrtek bankovní rada nejednala.

Centrum ekonomických a tržních analýz si nechalo vypracovat průzkum trhu s nebankovními úvěry. Test spočíval v tom, že předlužení lidé v nelehké životní situaci (exekuce, samoživitelky na mateřské, invalidní důchod) žádali v různých institucích o úvěr. Podle úpravy nového zákona o spotřebitelském úvěru by tito žadatelé měli být v rámci prověřování bonity (credit scoring) vyhodnoceni jako neúvěrovatelní a úvěr by jim měl být zamítnut.

Nová regulace trhu se spotřebitelskými úvěry (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016) přinese poskytovatelům úvěrových produktů zásadní novinku – povinnost prověřit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. A pokud je to nezbytné pak i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů (§ 86 zákona). Praktické naplňování této podmínky testovalo v praxi Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) po konzultaci se Spotřebitelským fórem.

Díky intervencím České národní banky se za poslední dva roky zvýšil český export o 400 až 450 miliard korun. ČTK to dnes řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. ČNB drží kurz poblíž 27 Kč za euro od listopadu 2013. Pokud by kurz intervencemi nebyl uměle nastaven, pohyboval by se podle Daňka nyní kolem 25 korun za euro. Změna kurzu o korunu znamená pro vývozce 143 miliard korun za rok, dodal.

Dle údajů České národní banky činil na začátku loňského roku objem přímých zahraničních investic v České republice zhruba 2774 miliardy Kč. Právě tolik prostředků ze zahraničí pomáhalo v české ekonomice vytvářet ekonomickou aktivitu. Přes 92 procent zahraničních investic pochází z Evropy (87 % ze států EU). Nejvíce v České republice investují firmy z Nizozemí, Rakouska a Německa. Z mimoevropských investorů jsou nejvýznamnějšími zeměmi USA a Jižní Korea. Čína? Naprosto zanedbatelné číslo. Dle statistik ČNB držely čínské subjekty na začátku loňského roku v českých firmách jen cca 0,7 % základního kapitálu.  

Rok 2015 je za námi, což pro nás všechny zajímající se o data a čísla znamená příjemné období – souhrnnými ročními statistikami se to bude v příštích dnech a měsících jen hemžit. Jak se v roce 2015 dařilo úsporám?

Že se historie neopakuje? Že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky? Že nic není tak staré jako včerejší novinový článek? Člověk, který používá tato moudra, asi nikdy neslyšel o veřejných financích v České republice. V téhle oblasti totiž klidně můžete „točit“staré komentáře, stačí jen měnit čísla. Podstata české fiskální politiky totiž zůstává stejná i v roce 2016. Posuďte sami:

Za devatero horami a devatero řekami byla jedna malá otevřená ekonomika a v ní jedna malá centrální banka. Ta byla tak malá, že když všude okolo začaly klesat ceny, tak v malé otevřené ekonomice také neměli vůbec žádnou inflaci. To centrální bankéře velmi trápilo a tak se vypravili do světa hledat a našli… našli intervenční kurzový režim. Bankovní rada jej přinesla do centrální banky a uložila do kolébky. Dlouho se nic nedělo a novorozenec hezky v klidu spinkal. Když se však po roce a půl centrální bankéři naklonili nad kolébku, aby se potěšili, ozvalo se: “táto, mámo já mám hlad”. Centrální bankéři se podivili, ale rychle neviňátko nakrmili několika desítkami miliard korun devizových intervencí. Bankovní rada chtěla nechat potomka, aby si obrovský přísun likvidity vychutnal, ale namísto toho kolébka praskla a ve světničce se ozvalo zlověstné: “táto, mámo já mám stále hlad”...

Česká národní banka se stala opět terčem kritiky politiků. Prezident Miloš Zeman spolu s šéfy obou komor Parlamentu Janem Hamáčkem a Milanem Štěchem vyzvali centrální banku ke zmírnění intervencí. Slabý kurz podle nich poškozuje českou ekonomiku. Budou mít tyto verbální intervence na ČNB či na trhy nějaký efekt?

Při pohledu na stojatý kurz by se člověku nechtělo snad ani věřit, jak mediálně vděčným tématem koruna v minulém týdnu byla. Nicméně fakt, že ČNB musela v poslední době vstoupit poprvé od intervencí v listopadu 2013 na trh, pozornost přirozeně přitahoval. Co vlastně ČNB k aktivitě donutilo? Vyšší růst české ekonomiky, vysoce přebytková platební bilance a pokračující kvantitativní uvolňování ECB jsou býčí fundamenty, které dotlačily korunu k silnějším hodnotám. Měnový pár EUR/CZK se tak přilepil k intervenční úrovni 27,0 stanovené ČNB. My přitom věříme, že centrální banka dostojí svému závazku a udrží stávající kurzový režim minimálně do druhého pololetí roku 2016. Do té doby se však EUR/CZK bude pohybovat v těsně blízkosti hranice 27,0, přičemž další eventuální intervence ČNB oslabí korunu jen na krátkou dobu a nijak výrazně.