Češi jsou v mnoha ohledech velice tolerantní. Nevadilo by jim mít za souseda Roma nebo Vietnamce, schvalují instituci registrovaného partnerství. Více jak polovina z nich ale někdy byla svědkem diskriminace. Pojem migrace je v české společnosti vnímán negativně, lidé se bojí teroristického útoku (48 % dotázaných) a nelegální migranty by odmítali i za případného použití násilí (72 % respondentů). Méně tolerantní jsou Češi na trhu práce, 56 % z nich zastává názor, že český občan by měl mít při žádosti o práci přednost před osobou jiného etnika. Vyplývá to z aktuálního průzkumu projektu Absolut Tolerance, který zpracovala agentura Rondo Data.

Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidé.

Žijeme v největší prosperitě novodobé historie. Nehrozí nám ani válka, ani hladomor. Přesto okolo sebe slyšíme spoustu vzdechů a nadávek. Jak je to s obyvateli České republiky doopravdy? Výzkumníci z Masarykovy univerzity zkoumali proměnu hodnot a postojů Čechů za posledních 26 let.

Češi jsou odolnější vůči falešným zprávám než Slováci. Nová studie řadí Česko ve schopnosti čelit například prokremelské propagandě – byť těsně – spíše na západ Evropy. Za špičkou ze skandinávských zemí přesto ČR výrazně zaostává. Kromě vzdělávacích kritérií i v jedné zdánlivé maličkosti – už si moc neumíme věřit navzájem.

Češi by z Evropské unie nevystoupili, ve střední Evropě jsou však největšími euroskeptiky, ukázal průzkum, který představil think tank Europeum. Pro setrvání v EU by podle studie hlasovalo 54 procent Čechů. Nejsilnější podporu má členství u důchodců a mladých lidí. Výzkum také zjišťoval, jak lidé vnímají působení EU například v ochraně lidských práv a demokracie nebo migrační politice. Na stejnou sadu otázek odpovídali také Maďaři, Rakušané, Slovinci a Slováci.

Česká hospoda je fenomén. Dozvíte se v ní víc než z novin, zapomenete na starosti, napijete se a poklábosíte úplně o čemkoli. Poslední dobou se však ozývají nářky, že na hospody padly těžké časy, a že tradiční hospodská kultura je na ústupu. Jak to tedy ve skutečnosti s hospodami a našem vztahu k nim je?

Zatímco většina Čechů vyráží každé léto na dovolenou k moři, stovky českých hudebních fanoušků míří do malé rumunské obce Eibentál. Že nevíte proč? V oblasti zvané Banát, kde se vesnice nachází, žije už téměř 200 let česká komunita, která si v pěti vesnicích udržuje české zvyky i jazyk. Právě do Eibentálu už pět let, rok co rok, vyráží autobusy plné Čechů, kteří míří na Festival Banát. Akce, která původně začínala jako amatérský počin tří nadšenců, se během let změnila v kulturní akci, na kterou se hlásí stovky kapel z celých Čech. Liberecká Drbna vyzpovídala šéfa festivalu Štěpána Slaného.

Pět Čechů, kteří loni v červenci zmizeli v Libanonu, je na svobodě a v pořádku. Byli nalezeni dnes ve večerních hodinách a nyní jsou v rukou libanonských bezpečnostních složek. Uvedlo to ministerstvo zahraničních věcí v tiskové zprávě. Úřady v co nejbližší době vypraví do Libanonu letecký speciál, který Čechy přepraví do vlasti.