Nová on-line služba Zapomenuté miliardy funguje jeden měsíc a za dobu své existence už pomohla najít lidem majetek za více než 320 milionů korun z doby kuponové privatizace. Zatím nejvyšší nalezená částka míří do okresu Zlín, šlo o celkem 407 tisíc korun, druhá zatím nejvyšší částka je 239 tisíc korun a směřovala do Zlína, další šťastlivec z Mělníku inkasoval 131 tisíc korun.

Dostupnost nového bydlení v Česku byla loni ve srovnání 22 evropských zemí druhá nejhorší za Srbskem. Nový byt v ČR vyjde na 12,2 průměrného hrubého ročního platu, o rok dříve to bylo 11,4 platu. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte. Nejsnadněji na bydlení dosáhnou Irové, kteří na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vynaloží 3,1 ročního platu. V Srbsku je to 15,2 platu. V letech 2017 až 2019 byla dostupnost bydlení v ČR nejhorší.

Hana Albrechtová pracuje u jihomoravské záchranky více než pětadvacet let. Ve své profesi si současná ředitelka Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje zažila mnohé, ale tornádo, které se prohnalo přesně před třemi týdny týdny jižní Moravou, ostatní události spolehlivě předčilo. Zážitek byl pro vystudovanou lékařku o to intenzivnější, že z regionu přímo pochází a zasažené vesnice velmi dobře zná. Stejně jako mnozí její kolegové se s něčím podobným dosud nesetkala. „Na mimořádné události jsme trénovaní, ale na něco takového je opravdu těžké se připravit,“ říká Albrechtová v rozhovoru pro Drbnu.

Konečně jsme se dočkali! Spása pro naše zemědělství pošramocené chemickými pesticidy, fungicidy a kdoví čím ještě je tu. Věhlasný Ugundský designér Kočumato spojil svůj um s českou zbrojovkou od Brna a vytvořili velkolepý dotačně neutrální ECOprodukt, který změní za přispění nás všech nejen pohled, jak pečovat o zemědělskou půdu, ale také zatočí s nezodpovědnými pejskaři, kvůli jejichž lenosti sebrat exkrement po svém psíku, musíte seškrabávat nazouvátkem bobek z podrážky své vyvoněné obuvi. Čím si Bobkomet získal již miliony fanoušků a čekací doby na něj jsou delší než na novou škodu Kurník?

Otřesný případ se objevil v souvislosti se čtvrtečním neštěstím v jihomoravských obcích na Břeclavsku a Hodonínsku, jež postihly ničivé bouřky a tornádo. Přírodní katastrofu využili podvodníci, kteří šíří falešný QR kód u finanční sbírky pořádanou Diecézní charitou Brno na pomoc zasaženým lokalitám. Na případ upozornil Jihomoravský kraj (JMK).

Katastrofa, apokalypsa. Ráno ukázalo zkázu na jižní Moravě v plné podobě. Hasiči mají v nejvíce zasažených oblastech po čtvrteční bouřce především kolem Hodonína přes 100 jednotek, na místě pomáhá těžká technika, ale i kynologové. Vyhledávají lidi v sutinách. Škody se podle prvních informací pohybují ve stovkách milionů korun. Bouřky si v noci na dnešek vyžádaly zatím pět obětí. Záchranáři mají tři úmrtí, další ale byla například v nemocnici.

Bouřky, krupobití o velikosti tenisových míčků a zřejmě i tornádo zasáhlo dnes večer Jihomoravský kraj, především Břeclavsko a Hodonínsko. Operační středisko hasičů čelilo extrémnímu náporu tísňových volání. Hlášeny jsou oběti i desítky až stovky zraněných. Počet zatím nedokáže záchranná služba upřesnit. Čísla se ale mohou měnit. Všechny složky IZS celou noc svolávají posili nejen z tuzemska, ale také Rakouska a Slovenska.

Během dne je elektřina dražší než v noci. S takovou myšlenkou lidé v Česku často nastavují různé spotřebiče na noční režim. Ve skutečnosti se cena energie mění i přes den a domácnosti se mohou přihlásit k tzv. dvoutarifovým sazbám. Vyplatí se to především v případech, kdy mají lidé doma energeticky náročná zařízení - například elektromobil, elektrický bojler či tepelné čerpadlo.

Před deseti lety, 16. června 2011, ochromila Česko velká stávka odborů v dopravě. V Praze například poprvé v historii nevyjelo metro, v celé zemi se na 24 hodin zastavila vlaková doprava, MHD fungovala omezeně i v Brně, Olomouci či Ústí nad Labem. Důvodem protestu byl nesouhlas s vládními reformami. Stávku v Praze odboráři podpořili pochodem a shromážděním.

Češi patří ve třídění odpadu mezi evropskou špičku. Velká část odpadu ale stále zbytečně končí na skládkách, nahrává tomu často i nízký skládkovací poplatek, který v současnosti činí 500 Kč. To se má brzy zásadně změnit. Do deseti let se podle evropské legislativy cena za svoz ukládání odpadu na skládky zvedne až čtyřnásobně. Města napříč republikou se tak snaží své obyvatele motivovat ke třídění. Metody volí různé - od mediálních kampaní přes soutěže až po slevy na ročních poplatcích.