Tetování už není v dnešní době ničím výjimečným. Lidé si na těle nechávají zvěčnit malé ornamenty, nápisy, ale i velké barevné motivy a obrázky. Nová mezinárodní studie, na které se podíleli i vědci z českobudějovického Biologického centra AV ČR, ale zjistila, že inkoust v kůži může mít na lidské zdraví větší dopad, než se myslelo.

Český tým vědců objevil unikátní struktury v genetické informaci viru klíšťové encefalitidy. Odborníci odhalili, že jsou důležité pro množení viru a je možné na ně cílit při hledání nových antivirotik. Informovalo o tom Biologické centrum Akademie věd České republiky.

Vědci z Česka a Norska společně pracují na výzkumu, který se věnuje úpravě pitné vody. V nádržích či řekách je totiž čím dál víc přírodních látek, se kterými si musí poradit úpravny. Autoři projektu si pro svůj záměr vybrali tři lokality na jihu Čech.

Týmu virologa Daniela Růžka z Biologického centra AV ČR prošly pod rukama tisíce látek. Vědci mezi nimi hledali ty, které mají vysoký antivirový účinek proti klíšťové encefalitidě. To se po usilovné práci podařilo. V rozhovoru pro Budějckou Drbnu popisuje Růžek průběh výzkumu i to, k čemu by mohl jednoho dne napomoci.

Budějcké Biologické centrum Akademie věd chce zrekonstruovat svůj areál v Branišovské ulici a Na Sádkách. Kromě budov a okolí chce dovybavit také přístrojové zařízení. Náklady se podle odhadů mohou vyšplhat na dvě až tři miliardy korun. S modernizací by se mělo začít příští rok.

Lipno, největší přehradní nádrž v České republice, od přítoku až k hrázi celý tento týden brázdí výzkumné lodě. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd České republiky ve spolupráci s Jihočeským územním svazem Českého rybářského svazu tu provádějí komplexní průzkum rybí obsádky.

Vědci objevili na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nový druh brouka z čeledi kožojedovitých. Hnědočerný brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský.