Řada lidí má na Evropskou unii pozitivní názor právě kvůli nim – ty magické evropské dotace, strukturální fondy,  granty a projektové výzvy... Miliardy eur peněz „zadarmo“, které tečou do naší chudičké země a činí nás šťastnějšími. To všechno slýcháváme od podporovatelů evropskounijní modré vlajky se žlutými hvězdami. Kauza Čapí hnízdo nejenže pomyslně přistřihla křídla v politickém rozletu Andreje Babiše, ale zároveň krásně ilustruje, jak mylné je vnímat dotace jako přidanou hodnotu celé společnosti.

Mimořádnou schůzi Sněmovny k případu Čapího hnízda by měla místopředsedkyně dolní komory Jaroslava Jermanová (ANO) svolat z podnětu opozičních TOP 09 a ODS na středu 23. března. Poslanci by se k ní měli sejít v 15:30, vyplývá z informací ČTK ze Sněmovny. V případu, v němž figuruje ministr financí Andrej Babiš (ANO), existuje podezření na neoprávněné čerpání evropských dotací. Babiš se proti tomu ohrazuje.

Kauza kolem Farmy Čapí hnízdo začíná být podle představitelů sociální demokracie velmi vážná. Babiš se do ní zamotává a měl by vysvětlit všechny okolnosti případu, řekli dnes předsedové obou komor Parlamentu a sociální demokraté Milan Štěch a Jan Hamáček. ODS požaduje reakci premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Úřady v minulosti za neoprávněný způsob čerpání dotací při stavbě farmy udělily několikamilionovou pokutu. Babiš přitom tvrdil, že úřady žádnou chybu nenašly.

Sociální demokraté podpoří zpřísnění střetu zájmů ohledně podnikání členů vlády. Ve Sněmovně to dnes potvrdil premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Opoziční TOP 09 chce vložit do vládní novely pravidlo, podle kterého by členové vlády nesměli ovládat firmy. Pozměňovací návrh míří na ministra financí Andreje Babiše (ANO), který vlastní skupinu Agrofert.

Evropský úřad proti podvodům (OLAF) zahájil oficiální vyšetřování okolností, za nichž firma Agrofert vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) získala 50 milionů korun z evropských fondů na výstavbu benešovské luxusní farmy Čapí hnízdo. Společnost čelí podezření, že evropské peníze získala neoprávněně. Nyní hrozí, že stát bude muset dotace vracet.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) odvolal k 1. březnu šéfa státního podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb (SPCSS) Hanuše Weisla. Na jeho místo vypíše ministerstvo financí výběrové řízení. Vedením podniku byl dočasně pověřen ředitel provozu IT služeb Dušan Kučera. Ministerstvo financí o tom informovalo na internetu. Firma by měla mimo jiné zajistit některé provozní služby pro elektronickou evidenci tržeb.

Vládní koalice dnes ve Sněmovně i přes obstrukce pravice prosadila schválení elektronické evidence tržeb. Pravice hrozí ústavní stížností jak kvůli procesu schvalování, tak kvůli obsahu zákona. Jako první se do evidence zapojí hotely a restaurace, a to zřejmě už od listopadu. Záleží na tom, kdy zákon vyjde ve sbírce. Ještě ho musí schválit Senát a podepsat prezident. Sněmovna také schválila, že stravovací služby kromě podávání alkoholu budou nově spadat do 15procentní sazby daně z přidané hodnoty.

Tuzemský daňový systém rozhodně nepatří k těm nejpřívětivějším, zejména směrem k podnikatelům. To se dlouhodobě ví. V oblasti „regulace podnikání“ se Česká republika umisťuje na strašidelném 142. místě ze 157 zemí zahrnutých v analýze respektovaného kanadského think-tanku Fraser Institute, intervence státu do našich životů („velikost státu“) není hodnocena o moc lépe (112. místo). Doporučení ekonomů, podnikatelů, investorů, akademiků nebo politiků ze zemí, kde to dělají lépe než u nás, jsou jednoznačná: Zjednodušovat, zjednodušovat, zjednodušovat. Ne naopak!

Česká republika má v zahraničí velmi dobrou pověst. Možná se vám to moc nezdá, ale je to tak. Češky a Češi jsou kreativní, pracovití a vynalézaví. Ve zdravotnictví zachraňují životy, v korporátním světě pomáhají velkým firmám k miliardovým ziskům, na prestižních univerzitách určují trendy vědy a výzkumu a na sportovních kolbištích oslňují fanoušky skvělými výkony. Na desetimilionovou zemičku utlačovanou čtyři desítky let zvůlí komunistického režimu velmi slušný výsledek.

Poslanci dnes ve druhém čtení navrhli ve státním rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu kolem 44 miliard korun. Peníze chtějí přidat hlavně na armádu, ochranu hranic, ale i na školství nebo sociální záležitosti. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že svoje stanovisko k pozměňovacím návrhům sdělí ve třetím čtení, kam poslanci dnes návrh propustili. Ke změnám v rozpočtu ale zřejmě vstřícný nebude, novinářům dnes řekl, že většina z resortů není schopna vyčerpat ani peníze, které má. Do obrany podle něj bude investováno dost.