Skoro třicet let po tom, co východ Německa přestal být policejním státem prošpikovaným udavači Stasi, se v Braniborsku a v Berlíně znovu objevují výzvy typu „všímejte si svého okolí“. Tentokrát ve školách. Kauza z bývalé NDR v něčem připomíná i případ ředitele teplického gymnázia, který se nechal slyšet, že obrazy vulgárního prezidenta Zemana patří na kompost. A sklidil kritiku prezidentových příznivců.

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích. Právě tam, konkrétně na Facebooku, můžou emoce – a nejvíce hněv – populistům pomoci zasáhnout větší publikum. Algoritmus Facebooku totiž takovým emotivním příspěvkům „fandí“.

Všichni na nás zapomněli, nejezdí k nám už ani autobus a poštovní schránka je kilometry daleko. Podobné stesky jako z odlehlých koutů Česka jsou slyšet i v baštách populistických stran ve Francii a Německu. Stovky rozhovorů teď ukazují, jak podobné jsou si kořeny populismu všude v Evropě.

Německo je naším sousedským státem, zároveň naším největším obchodním partnerem a do třetice se jedná o zemi, která zásadně ovlivňuje dění v Evropské unii, jíž jsme členem. To jsou tři důvody, proč je důležité brát v potaz výsledky německých parlamentních voleb, jež se konaly právě dnes.