Zvolit prezidentem bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše je rozhodnuto 47 procent voličů, pro současnou hlavu státu Miloše Zemana chce ve víkendovém druhém kole voleb hlasovat 43 procent. Zbývajících deset procent z lidí, kteří chtějí jít k volbám, je nerozhodnutých. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK.

O tom, kdo bude v příštích pěti letech prezidentem, se rozhodne až za dva týdny. V nynějším prvním kole přímé volby žádný z devíti kandidátů nadpoloviční většinu hlasů nezíská. Finalisty jsou podle očekávání dosavadní prezident Miloš Zeman a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Ministerstvo vnitra připustilo k prezidentským volbám všech devět kandidátů, jejichž úspěšná registrace se očekávala. Odmítnuto naopak bylo zbývajících 11 uchazečů, kteří nedodali nominační podpisy v potřebném počtu. Na tiskové konferenci to řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Diskuse na téma otevřených hranic: Zde je deset argumentů pro otevřené hranice od jednoho z nejuznávanějších ekonomů na světě, Bryana Caplana z americké George Mason University.

Do lednových prezidentských voleb se vážně zapojilo zatím 12 ze dvou desítek adeptů, kteří ohlásili zájem kandidovat. Lhůta pro předložení přihlášek končí za týden, v úterý 7. listopadu. Křeslo hlavy státu bude ve volbách obhajovat prezident Miloš Zeman. Za jeho největší soupeře jsou označováni bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček. Všichni tři pro svou nominaci získali více než potřebných 50 tisíc podpisů od občanů.

První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Termín stanovil předseda Senátu Milan Štěch. O znovuzvolení se uchází Miloš Zeman. Zájemci o křeslo hlavy státu se budou muset oficiálně přihlásit do 7. listopadu. Patřit mezi ně budou bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a textař Michal Horáček. Stejně jako Zeman už ohlásili, že disponují více než 50 tisíci podpisy nutnými pro občanskou nominaci.

Mladá vědkyně Helena Fulková, která jako první Čech či Češka naklonovala několik myší, zatím pochopení u veřejnosti nenašla. "Velká část lidí, kteří se k tomu vyjadřují, mě za to proklíná," řekla v rozhovoru. Většina laiků si podle ní myslí, že jsou pokusy na zvířatech nemorální. Přitom si prý neuvědomují, že výzkum může pomoct k vývoji nových léků. Fulková by chtěla zkusit genetickou modifikaci křečka zlatého. Pokud by se jí podařila, byla by první v Evropě.

Většina lidí v Česku by zřejmě byla ochotná změnit své chování při využívání zboží, potravin a energie, aby jejich spotřeba byla udržitelnější a šetrnější k životnímu prostředí. Ukázal to projekt, jehož výsledky dnes představili zástupci Technologického centra Akademie věd ČR a Centra pro výzkum veřejného mínění. Podle účastníků by ke snížení spotřeby pomohlo třeba to, kdyby výrobky byly trvanlivější, měly delší záruku a daly se opravovat.