Oslavy třicátého výročí sametové revoluce byly rozporuplné, míní komentátoři českých deníků. Sobotní demonstrace na Letné namířená proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) i nedělní vzpomínkové akce podle nich potvrdily rozdělení české společnosti. Všímají si také Babišova projevu k sametové revoluci v Národním muzeu, v němž předseda vlády ocenil odvahu Václava Havla a prohlásil, že není pyšný, že byl před listopadem členem KSČ.

„Kdyby to vydrželo ještě dva tři roky, kapitalismus na Západě by se zhroutil z nadvýroby,“ je přesvědčen dlouholetý člen ÚV KSČ, horník a otec komunistického poslance Zdeňka Ondráčka. Tedy muže, který v roce 1989 sloužil u pohotovostního pluku, a dnes se v KSČM profiluje jako bezpečnostní expert.

Je páteční večer 17. listopadu 1989. Zatímco ve dvě stě kilometrů vzdálené Praze se bouří tisíce lidí, proti nimž tvrdě zasahuje policie, v centru Brna potkáte tak maximálně zatoulanou kočku nebo projíždějící policejní auto. To se však během následujících 72 hodin výrazně změní. U samotného zrodu listopadových událostí roku 1989 v Brně byla osobně i Jana Soukupová. Že se vše nakonec v dobré obrátilo, a to bez prolití jediné kapky krve, je podle ní i shodou šťastných náhod.

Za skandování a pískání zhruba 15 protestujících dnes ráno po 07:15 premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš položil květinu a zapálil svíčku na Národní třídě. Doprovodili ho ministryně a ministři za hnutí ANO, mezi nimi například ministryně spravedlnosti Marie Benešová a financí Alena Schillerová (obě za ANO). Protestující na Babiše čekali s transparentem "Braňme se" a nápisem "Bureši, ani to nezkoušej!". Někteří křičeli "Táhni odsud, estébáku!". Hodinu po Babišovi květinu na Národní přinesli i pracovníci prezidentské kanceláře.

Občanské fórum, které vzniklo v pražském Činoherním klubu 19. listopadu 1989, bylo spontánně vzniklé politické hnutí, které se stalo hybatelem dění po pádu komunistického režimu a provedlo společnost prvními lety v demokracii. Životnost nesourodého hnutí však nebyla velká, 23. února 1991 se rozpadlo a na jeho základě vznikly Občanská demokratická strana (ODS) a Občanské hnutí (OH).

Premiér Andrej Babiš (hnutí ANO) se dnes vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda v neděli 17. listopadu položí květinu k desce připomínající zákrok proti studentům na Národní třídě v roce 1989 a zapálí tam svíčku. Novinářům dnes pouze řekl, že na místo chodí každý rok a oslavy mají být důstojné. Loni přišel k pamětní desce, která připomíná brutální zásah policejních jednotek proti demonstrantům, krátce po půlnoci a jeho květinu vyhodili do koše ráno jeho kritici. Skončily tam i květiny od dalších politiků.

Pád komunismu byl nejdůležitější událostí moderních českých dějin a rok 1989 přinesl svobodu, demokracii, suverenitu a volný trh. Všechny tyto hodnoty ale nyní ohrožují nové ideologie spojené s ochranou klimatu nebo s genderem, řekl na konferenci k 30. výročí pádu železné opony bývalý český prezident Václav Klaus. Podle něj je obtížné proti novým ideologiím bojovat, protože nemají jednotící jméno.

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.

Organizovaný zločin v České republice se za posledních 30 let posunul od krádeží aut, prostituce a drog k ekonomické trestné činnosti. Mafie se nyní vedle tradiční kriminality zabývají zejména praním špinavých peněz, daňovými podvody, zneužíváním dotací, zakládáním fiktivních firem či manipulacím s tendry, řekl ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) Miroslav Scheinost. K ruským a ukrajinským skupinám, které v ČR působí podle institutu v podstatě již od sametové revoluce, přibyly záhy české a po roce 2000 i albánské a vietnamské gangy.

Úředníci Prahy 1 rozhodli o uložení pokut dvěma aktivistům, kteří loni při oslavách 17. listopadu vyhodili v Praze u památníku na Národní třídě do odpadkového koše kytice od některých politiků. Za přestupek proti majetku musí zaplatit každý 2000 korun. Nyní mají osm dní na odvolání. Informaci zveřejnila na webu Česká televize a potvrdila ji mluvčí Prahy 1 Kateřina Písačková.