Otevřený dopis předsedy Asociace speciálních pedagogů ministru školství

Vážený pan

doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Vážený pane ministře,

dovolte mi, abych se na Vás obrátil po roce ve stejné věci, a to ohledně selektování pedagogických pracovníků na důležitější a ty méně důležité prostřednictvím mezd.

V loňském roce na jaře jsme společně s Unií zaměstnavatelských svazů a ČMOS pracovníků školství zorganizovali v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky za účasti představitelů téměř všech profesních asociací ve školství a poslanců, kteří s kontroverzní novelou přišli, dvě jednání na téma zvyšování mezd učitelům, a nikoliv dalším plně kvalifikovaným pedagogům. Tehdy jsme se všichni shodli, tedy vyjma pětice přítomných poslanců, že zvýšení mezd učitelům, a nikoliv ostatním pedagogickým pracovníkům není šťastné, protože je v podstatě rozděluje na pedagogy prvého a druhého řádu.

V letošním roce po několika prohlášeních Vašich a ministra financí vše nasvědčuje tomu, že v této škodlivé politice plánujete pokračovat. Pro Vaši informaci je situace v našich školách taková, že čím dál víc žáků potřebuje odbornou podporu při korigování jejich chování a psychického stavu. V důsledku stále častější psychické lability se mnozí žáci jen obtížně vyrovnávají se situacemi ve školním prostředí. Ve školách je stále víc žáků s diagnózou ADHD / ADD, tedy s poruchami pozornosti, soustředění často spojenými s hyperaktivitou a sníženým sebeovládáním a bohužel, stále více žáků s poruchami chování. Tito žáci dokážou učiteli bez psychologické či speciálně pedagogické průpravy rozbít hodinu natolik, že ani sebetalentovanější žáci si mnoho vědomostí domů neodnesou.

Z pozice předsedy Asociace speciálních pedagogů České republiky se Vás, pane ministře, dovoluji zeptat proč opět hovoříte o zvyšování mezd učitelům a ostatní odborné pedagogické pracovníky nedohlížíte. Proč přehlížíte speciální pedagogy a psychology ve školách a školských zařízeních bez jejichž odborných intervencí by mnozí učitelé nebyli schopni žáky naučit ani to nejobecnější. Proč, když druhým dechem všichni pláčou, že je těchto profesionálů zoufale málo.

Stejně tak se nedostává potřebné pozornosti pedagogickým pracovníkům ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Ti pracují skutečně s nejobtížnější žákovskou klientelou v resortu, s níž si neví často rady už žádný učitel, a to nepřetržitě po celý rok bez jakýchkoliv prázdnin a víkendů. Těmto kolegům nejde „jen“ o nějaké pedagogické vyhoření, těm jde velmi často o fyzické zdraví a někdy až o život. To jsou totiž ti praví „dělníci v kamenolomu páně“. A na ty rovněž nepamatujete.

Je mi známa ekonomická situace naší republiky, zvláště po ničivých povodních. Nicméně přesto není logicky odargumentovatelné, že některým se mzdy zvednout chystáte a některým nikoliv.

Věřím, pane ministře, že celou záležitost ještě zvážíte a rozhodnete smysluplně ku prospěchu všech odborných pedagogických pracovníků, kterých se tak zoufale nedostává.

S úctou

PaedDr. Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů ČR

Zdroj: ASP ČR