Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jak fungují sankce? Prodělají všichni vyjma protežovaných domácích výrobců a organizovaného zločinu

 
pátek, 22. srpna 2014, 14:07

V minulém týdnu jsme si v článku na MD mohli prohlédnout analýzu producentů a exportérů potravinářských výrobků ze zemí, které zákaz dovozu potravin do Ruské federace potrápí nejvíc. Jak bylo řečeno, Česká republika se svým exportem potravin do Ruska zdaleka nepřibližuje postiženějším státům.

Ačkoliv se několik lobbyistických institucí okamžitě chopilo příležitosti a tlačí na politiky svým hořekováním ve snaze vydobýt si ze státního rozpočtu „náhrady škod“, „náhrady ušlých tržeb“ a „předejít tak masivnímu propuštění“, není zde žádný důvod k populistickým intervencím státu ve formě odkupů, subvencí nebo jiných státních zásahů činěných penězi daňových poplatníků. Čeští podnikatelé se, bohužel, setkali tváří v tvář s  tržním rizikem v podobě (ne zcela standardní) drsné protekcionářské politiky v cílové destinaci exportu a budou tomu, chtě-nechtě, muset přizpůsobit svoje podnikání. Nikdo nemá doživotní nárok na výdělky z trhu v dané zemi, navíc tak politicky nestabilního, jakým je Rusko. Kdyby ano, bylo by podnikání a vydělávání milionů tou nejjednodušší aktivitou na světě! Pokud dojde k vyplácení subvencí podporujících export na jiná odbytiště za netržních podmínek (dumping), budou se daňoví poplatníci také moci zařadit mezi poražené.

A že kdo tedy na sankcích nejvíce prodělá? V první řadě jsou to ruští občané. Nejen že Rusům dramaticky poklesne výběr zahraničních (a v Rusku velmi oblíbených) gurmánských lahůdek z Francie, Itálie nebo Nizozemí, na které byli zvyklí, ale sankce ovlivní i přístup běžných Rusů k základním potravinám, zejména ovoci a zelenině z Polska a Litvy. Hned po uvalení „sankcí“, lépe řečeno protekcionářské politiky protežující ruské výrobce, bylo možné očekávat dramatický nárůst cen všech potravin na ruském území. Podle posledních zpráv k němu skutečně dochází, hodnoty očekávané inflace tažené zejména segmentem potravin vyskočily na pětileté maximum.

Další, kdo na sankcích určitě prodělá, jsou producenti, výrobci a exportéři, kteří nediverzifikují tržní riziko a vyváží podstatnou část své výroby jednomu odběrateli, na jeden trh nebo do jedné země. Uvědomuji si troufalost tohoto konstatování, neboť uspět v tržní konkurenci je nesmírně složitá věc a najít byť jednoho odběratele zabezpečujícího přežití firmy je úspěch, natož si jej udržet, ale přesto, nebo právě proto je nutné zdůraznit, že doporučení „snižujte riziko a diverzifikujte prodeje na růstná místa, ať vás výpadek jednoho odběratele existenčně neohrozí“ se v úvodních kapitolách učebnic o podnikové ekonomice a manažerském rozhodování neobjevují pro nic za nic.

A kdo naopak na sankcích určitě vydělá? Jednoznačně domácí, myšleno ruští výrobci potravin. Těm sankce dramaticky zvednou poptávku po jejich produktech, ostatně nic jiného ruským spotřebitelům ani nezbude, a to ruským potravinářským gigantům a prodejním řetězcům zvedne zisky.

Vydělají ovšem i subjekty pohybující se na hraně nebo za hranou legální ekonomiky. Zákaz dovozu totiž zákazníkům nevezme chuť spotřebovávat, to dá rozum, zejména jedná-li se o kvalitní a oblíbené potraviny. Jakákoliv podobná prohibiční regulace pak logicky způsobí, že si překupníci a další subjekty organizovaného zločinu mnou ruce. Umí totiž brilantně roztočit kolotoč pašeráctví založený na klientelistických vazbách, úplatcích, provizích nebo vydírání, což vydělá peníze všude na světě. Bez přehnané nadsázky se říká, že ve Spojených státech amerických nebyl alkohol nikdy dostupnější než za alkoholové prohibice, při které se mezi nejbohatším lidi v zemi rázem vyšvihli jak členové mafie, tak mnozí policisté, politici a celní úředníci.

Myšlenka potravinově soběstačného Ruska není udržitelná, protože na rozdíl od socialistických časů hladu a bídy jsou dnešní Rusové zvyklí vybírat si v rámci určitého standardu. V otázce spotřeby potravin nejde jen o zaplnění žaludku! Lze tak očekávat, že si zahraniční potraviny na ruský trh svou cestu určitě najdou, ať již legálně při případném zmírnění sankcí, argumentovaným jako vstřícný (ve skutečnosti NUTNÉHO) kroku Putina a spol., nebo prostřednictvím ilegálních (a politickou reprezentací tiše trpěných) distribučních sítí.

Napsal Aleš Rod
 


 

Kam dál?

Glosa dne: Konflikt na Východě podnikatelskému optimismu na Západě...

pátek, 22. srpna 2014, 09:36

V zemích napojených obchodně na Rusko a Ukrajinu stále probíhá živá debata, jaký dopad má a může mít válečný konflikt na Východě...

dTest: Živnostníci, pozor na sdělování IČ u telefonických nabídek

čtvrtek, 21. srpna 2014, 10:52

Víte, v čem spočívá rozdíl, když smlouvu po telefonu uzavře spotřebitel a když ji uzavře živnostník? Sdělíte-li v reakci na...

Glosa dne: Byty jsou v kurzu víc než domy

středa, 20. srpna 2014, 11:24

Poptávka po bydlení je v USA opět v kurzu. Po slabším červnu ukázala včerejší čísla opět rychlý nárůst zahájení staveb nových...

dTest: Marně čekáte na dodání balíku? Braňte se.

úterý, 19. srpna 2014, 10:20

Kdo by to neznal. Poslali vám poštou zásilku prostřednictvím služby Balík Do ruky, doma však v určeném termínu marně čekáte na...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Konečný schovává nový posudek na halu v „šuplíku“, tvrdí Kuba. Je to lež, reaguje náměstek

Náměstek František Konečný záměrně zatajuje nový posudek ohledně výstavby Multifunkčního centra Dlouhá louka. To alespoň tvrdí opoziční zastupitel Martin Kuba, který se podle svých slov snažil k novému dokumentu dostat. Bohužel ale neúspěšně. Stejně tak jsou na tom podle něj další zastupitelé, kteří o nahlédnutí do posudku žádali. Konečný takové lži odmítá.

Budějcká Drbna

Velké vodní nádrže na jižní Moravě jsou po zimě už plné, voda může hrát klíčovou roli

Některé vodní nádrže v povodí Moravy a Dyje jsou po zimě už plné, například Vranov, další se ještě plní. S následky loňského sucha se nejpomaleji vyrovnávala přehrada Vír, i ji se však už podařilo naplnit.

Brněnská Drbna

Khoiba po letech vydává desku. V dubnu ji představí i v Liberci

Ema Brabcová a Filip Míšek, to je jádro tvořící skupinu Khoiba. Ta před lety vydala dvě desky, pak ale činnost přerušila. Pauza se nakonec protáhla na skoro deset let. Nyní ale Khoiba přichází s novou bezejmennou deskou. Tu představí 19. dubna v libereckém klubu Bunkr.

Liberecká Drbna

Řidič Audi přehlédl červenou a vjel do křižovatky. Srazil se s Opelem, který zastavil až nárazem do domu

Včera po desáté hodině došlo v křižovatce ulic Olomoucké, V. Outraty a E. Valenty v Prostějově ke srážce dvou aut.

Olomoucká Drbna

FOTO: Muž na fotce využil nepozornosti a sebral pět tisíc z bankomatu. Neznáte ho?

O tom, že nepozornost se nevyplácí, se na vlastní kůži přesvědčil muž v Pacově, který přišel o peníze vybrané v bankomatu. Konkrétně šlo o pět tisíc korun. Nepozornosti využil jiný muž, který si peníze vzal a nechal si je. Policisté mají jeho fotografii a nyní po něm pátrají. Zapojit se může také veřejnost, pokud muže na snímcích pozná.

Jihlavská Drbna
Aktualizováno před 21 minutami

PÁTRÁNÍ: Policie hledá čtyřletou holčičku a její matku. Mohou být v ohrožení života!

Policie vyhlásila pátrání po čtyřleté Violettě Černohousové a její pětačtyřicetileté matce Daně Adámkové z Rychnovska. Žena s ní měla včera odejít nebo odjet neznámo kam. Dívenku hledá v režimu Dítě v ohrožení.

Hradecká Drbna