Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jak fungují sankce? Prodělají všichni vyjma protežovaných domácích výrobců a organizovaného zločinu

 
pátek, 22. srpna 2014, 14:07

V minulém týdnu jsme si v článku na MD mohli prohlédnout analýzu producentů a exportérů potravinářských výrobků ze zemí, které zákaz dovozu potravin do Ruské federace potrápí nejvíc. Jak bylo řečeno, Česká republika se svým exportem potravin do Ruska zdaleka nepřibližuje postiženějším státům.

Ačkoliv se několik lobbyistických institucí okamžitě chopilo příležitosti a tlačí na politiky svým hořekováním ve snaze vydobýt si ze státního rozpočtu „náhrady škod“, „náhrady ušlých tržeb“ a „předejít tak masivnímu propuštění“, není zde žádný důvod k populistickým intervencím státu ve formě odkupů, subvencí nebo jiných státních zásahů činěných penězi daňových poplatníků. Čeští podnikatelé se, bohužel, setkali tváří v tvář s  tržním rizikem v podobě (ne zcela standardní) drsné protekcionářské politiky v cílové destinaci exportu a budou tomu, chtě-nechtě, muset přizpůsobit svoje podnikání. Nikdo nemá doživotní nárok na výdělky z trhu v dané zemi, navíc tak politicky nestabilního, jakým je Rusko. Kdyby ano, bylo by podnikání a vydělávání milionů tou nejjednodušší aktivitou na světě! Pokud dojde k vyplácení subvencí podporujících export na jiná odbytiště za netržních podmínek (dumping), budou se daňoví poplatníci také moci zařadit mezi poražené.

A že kdo tedy na sankcích nejvíce prodělá? V první řadě jsou to ruští občané. Nejen že Rusům dramaticky poklesne výběr zahraničních (a v Rusku velmi oblíbených) gurmánských lahůdek z Francie, Itálie nebo Nizozemí, na které byli zvyklí, ale sankce ovlivní i přístup běžných Rusů k základním potravinám, zejména ovoci a zelenině z Polska a Litvy. Hned po uvalení „sankcí“, lépe řečeno protekcionářské politiky protežující ruské výrobce, bylo možné očekávat dramatický nárůst cen všech potravin na ruském území. Podle posledních zpráv k němu skutečně dochází, hodnoty očekávané inflace tažené zejména segmentem potravin vyskočily na pětileté maximum.

Další, kdo na sankcích určitě prodělá, jsou producenti, výrobci a exportéři, kteří nediverzifikují tržní riziko a vyváží podstatnou část své výroby jednomu odběrateli, na jeden trh nebo do jedné země. Uvědomuji si troufalost tohoto konstatování, neboť uspět v tržní konkurenci je nesmírně složitá věc a najít byť jednoho odběratele zabezpečujícího přežití firmy je úspěch, natož si jej udržet, ale přesto, nebo právě proto je nutné zdůraznit, že doporučení „snižujte riziko a diverzifikujte prodeje na růstná místa, ať vás výpadek jednoho odběratele existenčně neohrozí“ se v úvodních kapitolách učebnic o podnikové ekonomice a manažerském rozhodování neobjevují pro nic za nic.

A kdo naopak na sankcích určitě vydělá? Jednoznačně domácí, myšleno ruští výrobci potravin. Těm sankce dramaticky zvednou poptávku po jejich produktech, ostatně nic jiného ruským spotřebitelům ani nezbude, a to ruským potravinářským gigantům a prodejním řetězcům zvedne zisky.

Vydělají ovšem i subjekty pohybující se na hraně nebo za hranou legální ekonomiky. Zákaz dovozu totiž zákazníkům nevezme chuť spotřebovávat, to dá rozum, zejména jedná-li se o kvalitní a oblíbené potraviny. Jakákoliv podobná prohibiční regulace pak logicky způsobí, že si překupníci a další subjekty organizovaného zločinu mnou ruce. Umí totiž brilantně roztočit kolotoč pašeráctví založený na klientelistických vazbách, úplatcích, provizích nebo vydírání, což vydělá peníze všude na světě. Bez přehnané nadsázky se říká, že ve Spojených státech amerických nebyl alkohol nikdy dostupnější než za alkoholové prohibice, při které se mezi nejbohatším lidi v zemi rázem vyšvihli jak členové mafie, tak mnozí policisté, politici a celní úředníci.

Myšlenka potravinově soběstačného Ruska není udržitelná, protože na rozdíl od socialistických časů hladu a bídy jsou dnešní Rusové zvyklí vybírat si v rámci určitého standardu. V otázce spotřeby potravin nejde jen o zaplnění žaludku! Lze tak očekávat, že si zahraniční potraviny na ruský trh svou cestu určitě najdou, ať již legálně při případném zmírnění sankcí, argumentovaným jako vstřícný (ve skutečnosti NUTNÉHO) kroku Putina a spol., nebo prostřednictvím ilegálních (a politickou reprezentací tiše trpěných) distribučních sítí.

Napsal Aleš Rod

Kam dál?

Glosa dne: Konflikt na Východě podnikatelskému optimismu na Západě...

pátek, 22. srpna 2014, 09:36

V zemích napojených obchodně na Rusko a Ukrajinu stále probíhá živá debata, jaký dopad má a může mít válečný konflikt na Východě...

dTest: Živnostníci, pozor na sdělování IČ u telefonických nabídek

čtvrtek, 21. srpna 2014, 10:52

Víte, v čem spočívá rozdíl, když smlouvu po telefonu uzavře spotřebitel a když ji uzavře živnostník? Sdělíte-li v reakci na...

Glosa dne: Byty jsou v kurzu víc než domy

středa, 20. srpna 2014, 11:24

Poptávka po bydlení je v USA opět v kurzu. Po slabším červnu ukázala včerejší čísla opět rychlý nárůst zahájení staveb nových...

dTest: Marně čekáte na dodání balíku? Braňte se.

úterý, 19. srpna 2014, 10:20

Kdo by to neznal. Poslali vám poštou zásilku prostřednictvím služby Balík Do ruky, doma však v určeném termínu marně čekáte na...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Českem projede příští týden konvoj americké...

  • ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do...

  • VIDEO: Rok staré video ze zásahu pražských...

  • FOTO: Škůdci, plíseň a nepořádek. Tržnice...

 
 

O čem píšou další Drbny

DRBNA BĚŽÍ: Únikové strategie

Zbývá osm dní. To je sto devadesát dva hodin čistého času vymyslet: jak zkrátit čas běhu, jak se vyvlíknout z běhu, jak stihnout kromě běhu ještě fotbalový zápas a jak před během stihnout státnice. Půlmaraton v podání Budějcké Drbny bude, zdá se, jedna velká komedie. My se ale asi smát nebudeme.

Budějcká Drbna

Noc kostelů otevře přes stovku duchovních míst

Při Noci kostelů se v Brně v pátek poprvé otevřou pro veřejnost kaple v Radiu Proglas a Nemocnici Milosrdných bratří nebo černovické psychiatrické léčebně. V diecézi se návštěvníci mohou podívat celkem do 180 kostelů, kaplí a modliteben..

Brněnská Drbna

Kvůli agresivnímu řidiči musel prudce brzdit a havaroval. Viník ujel, policie ho hledá

K dopravní nehodě se zraněním došlo ve středu ráno na silnici 13 u Bílého Kostela. Agresivní řidič tam nebezpečně předjížděl, další auto muselo prudce brzdit a havarovalo. Viník ale od nehody ujel. Policie po něm pátrá a uvítá i svědectví od lidí, kteří celý incident viděli.

Liberecká Drbna

Pětasedmdesátiletá turistka ztratila u nádraží peněženku, policie pátrá po nepoctivém nálezci

Policie pátrá po nepoctivém nálezci peněženky, kterou vytratila pětasedmdesátiletá turistka 24. května v Olomouci cestou z hlavního vlakového nádraží do centra. V peněžence bylo 1800 korun, občanský průkaz a platební karta.

Olomoucká Drbna

Nedostatek lékařů řeší Vysočina vyplácením stipendií. Kraj už vyplatil milion korun

Kraj Vysočina si už zavázal dvacet mediků, kteří po skončení studia nastoupí do některé z krajských nemocnic. Podle nových pravidel, která začala platit před rokem, jim na stipendiích vyplatil milion korun. Podmínkou je, že v nemocnici musí tito lékaři zůstat stejnou dobu, po jakou pobírali od kraje stipendium. Zajištění lékařského i nelékařského personálu pak kraj stálo další 3 760 000 korun.

Jihlavská Drbna

Mezi Trutnovem a Starkočí nebudou začátkem června jezdit vlaky

Na trati mezi Trutnovem a Jaroměří v úseku Trutnov - Malé Svatoňovice - Starkoč nebudou mezi 4. a 7. červnem jezdit vlaky. Důvodem výluky je podle mluvčí Správy železniční dopravní cesty Kateřiny Šubové plánovaná údržba trati.

Hradecká Drbna