Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jak fungují sankce? Prodělají všichni vyjma protežovaných domácích výrobců a organizovaného zločinu

 
pátek, 22. srpna 2014, 14:07

V minulém týdnu jsme si v článku na MD mohli prohlédnout analýzu producentů a exportérů potravinářských výrobků ze zemí, které zákaz dovozu potravin do Ruské federace potrápí nejvíc. Jak bylo řečeno, Česká republika se svým exportem potravin do Ruska zdaleka nepřibližuje postiženějším státům.

Ačkoliv se několik lobbyistických institucí okamžitě chopilo příležitosti a tlačí na politiky svým hořekováním ve snaze vydobýt si ze státního rozpočtu „náhrady škod“, „náhrady ušlých tržeb“ a „předejít tak masivnímu propuštění“, není zde žádný důvod k populistickým intervencím státu ve formě odkupů, subvencí nebo jiných státních zásahů činěných penězi daňových poplatníků. Čeští podnikatelé se, bohužel, setkali tváří v tvář s  tržním rizikem v podobě (ne zcela standardní) drsné protekcionářské politiky v cílové destinaci exportu a budou tomu, chtě-nechtě, muset přizpůsobit svoje podnikání. Nikdo nemá doživotní nárok na výdělky z trhu v dané zemi, navíc tak politicky nestabilního, jakým je Rusko. Kdyby ano, bylo by podnikání a vydělávání milionů tou nejjednodušší aktivitou na světě! Pokud dojde k vyplácení subvencí podporujících export na jiná odbytiště za netržních podmínek (dumping), budou se daňoví poplatníci také moci zařadit mezi poražené.

A že kdo tedy na sankcích nejvíce prodělá? V první řadě jsou to ruští občané. Nejen že Rusům dramaticky poklesne výběr zahraničních (a v Rusku velmi oblíbených) gurmánských lahůdek z Francie, Itálie nebo Nizozemí, na které byli zvyklí, ale sankce ovlivní i přístup běžných Rusů k základním potravinám, zejména ovoci a zelenině z Polska a Litvy. Hned po uvalení „sankcí“, lépe řečeno protekcionářské politiky protežující ruské výrobce, bylo možné očekávat dramatický nárůst cen všech potravin na ruském území. Podle posledních zpráv k němu skutečně dochází, hodnoty očekávané inflace tažené zejména segmentem potravin vyskočily na pětileté maximum.

Další, kdo na sankcích určitě prodělá, jsou producenti, výrobci a exportéři, kteří nediverzifikují tržní riziko a vyváží podstatnou část své výroby jednomu odběrateli, na jeden trh nebo do jedné země. Uvědomuji si troufalost tohoto konstatování, neboť uspět v tržní konkurenci je nesmírně složitá věc a najít byť jednoho odběratele zabezpečujícího přežití firmy je úspěch, natož si jej udržet, ale přesto, nebo právě proto je nutné zdůraznit, že doporučení „snižujte riziko a diverzifikujte prodeje na růstná místa, ať vás výpadek jednoho odběratele existenčně neohrozí“ se v úvodních kapitolách učebnic o podnikové ekonomice a manažerském rozhodování neobjevují pro nic za nic.

A kdo naopak na sankcích určitě vydělá? Jednoznačně domácí, myšleno ruští výrobci potravin. Těm sankce dramaticky zvednou poptávku po jejich produktech, ostatně nic jiného ruským spotřebitelům ani nezbude, a to ruským potravinářským gigantům a prodejním řetězcům zvedne zisky.

Vydělají ovšem i subjekty pohybující se na hraně nebo za hranou legální ekonomiky. Zákaz dovozu totiž zákazníkům nevezme chuť spotřebovávat, to dá rozum, zejména jedná-li se o kvalitní a oblíbené potraviny. Jakákoliv podobná prohibiční regulace pak logicky způsobí, že si překupníci a další subjekty organizovaného zločinu mnou ruce. Umí totiž brilantně roztočit kolotoč pašeráctví založený na klientelistických vazbách, úplatcích, provizích nebo vydírání, což vydělá peníze všude na světě. Bez přehnané nadsázky se říká, že ve Spojených státech amerických nebyl alkohol nikdy dostupnější než za alkoholové prohibice, při které se mezi nejbohatším lidi v zemi rázem vyšvihli jak členové mafie, tak mnozí policisté, politici a celní úředníci.

Myšlenka potravinově soběstačného Ruska není udržitelná, protože na rozdíl od socialistických časů hladu a bídy jsou dnešní Rusové zvyklí vybírat si v rámci určitého standardu. V otázce spotřeby potravin nejde jen o zaplnění žaludku! Lze tak očekávat, že si zahraniční potraviny na ruský trh svou cestu určitě najdou, ať již legálně při případném zmírnění sankcí, argumentovaným jako vstřícný (ve skutečnosti NUTNÉHO) kroku Putina a spol., nebo prostřednictvím ilegálních (a politickou reprezentací tiše trpěných) distribučních sítí.

Napsal Aleš Rod
 


 

Kam dál?

Glosa dne: Konflikt na Východě podnikatelskému optimismu na Západě...

pátek, 22. srpna 2014, 09:36

V zemích napojených obchodně na Rusko a Ukrajinu stále probíhá živá debata, jaký dopad má a může mít válečný konflikt na Východě...

dTest: Živnostníci, pozor na sdělování IČ u telefonických nabídek

čtvrtek, 21. srpna 2014, 10:52

Víte, v čem spočívá rozdíl, když smlouvu po telefonu uzavře spotřebitel a když ji uzavře živnostník? Sdělíte-li v reakci na...

Glosa dne: Byty jsou v kurzu víc než domy

středa, 20. srpna 2014, 11:24

Poptávka po bydlení je v USA opět v kurzu. Po slabším červnu ukázala včerejší čísla opět rychlý nárůst zahájení staveb nových...

dTest: Marně čekáte na dodání balíku? Braňte se.

úterý, 19. srpna 2014, 10:20

Kdo by to neznal. Poslali vám poštou zásilku prostřednictvím služby Balík Do ruky, doma však v určeném termínu marně čekáte na...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: Hromadné žaloby – dostane problém...

  • David Koller nechal budějckému fotografovi...

  • Otec hledá vodáky, kteří ve Větřní na...

  • Zvláštní zábava na Blue Style Prima Festu....

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

Největší jedlík na Borůvkobraní v Borovanech snědl pětadvacet knedlíků

V jihočeských Borovanech největší jedlík za půl hodiny snědl pětadvacet kynutých knedlíků politých borůvkovou omáčkou - žahourem. Je to stejně jako loni. O titul krále borůvkových knedlíků se na festivalu Borůvkobraní utkalo čtyřicet soutěžících, zvítězil Josef Voharčík ze Žirovnice na Pelhřimovsku. Akci s rozpočtem kolem dvou milionů korun za dva dny navštívilo asi patnáct tisíc lidí.

Budějcká Drbna

Matka sama pečuje o syna s autismem. Nyní jim hrozí, že přijdou o střechu nad hlavou

Život se s Kristýnou Karkasovou opravdu nemazlil. Vyrůstala v dětském domově a když si v dospělosti našla životního partnera, porodila syna Davida. Už v raném dětství se u něj však začaly projevovat známky silného autismu. Otec dítěte po několika letech matku i dítě opustil. Po sobě zanechal jediné - exekuci. Kvůli ní a bezohledné lichvě nyní samoživitelce hrozí, že ji vezmou to poslední, co ji, kromě jejího milovaného syna, zbývá - střechu nad hlavou.

Brněnská Drbna

Za neúspěšné krádeže okurek, tlačenky a plavek si může jít sednout za mříže až na tři roky

Hrozba pobytu ve věznici nyní visí nad ženou, která opakovaně kradla v Liberci. Při svých činech byla pokaždé přistižena, přesto jí to od krádeží neodradilo.

Liberecká Drbna

V Přerově vznikne kruhový objezd za třicet milionů korun, zaplatí ho Ředitelství silnic a dálnic

Průjezd rušnou křižovatkou ulic Dluhonská a Polní v Přerově zlepší nový rondel za 30 milionů korun, jehož stavba má být zahájena příští rok. Okružní křižovatku zaplatí Ředitelství silnic a dálnic ČR a navazující trasy pro pěší a cyklisty by měly být v režii Přerova, řekla mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Olomoucká Drbna

Policisté pátrali po třináctiletém chlapci, který utekl. Našli ho po několika hodinách

Policisté v Jemnici na Třebíčsku přijali v pondělí 16. července oznámení o pohřešování třináctiletého chlapce, který má být na základě rozhodnutí soudu umístěn v zařízení pro mládež. Z něj ale utekl. Začali proto po něm pátrat.

Jihlavská Drbna

FOTO: Setkání zástupců vedení fotbalového klubu FC Hradec Králové s fanoušky

Zástupci vedení fotbalového klubu FC Hradec Králové se dnes sešli s fanoušky. Před několik desítek příznivců Votroků se posadili trenér Zdenko Frťala, výkonný ředitel Jiří Sabou a hráče zastupoval Jiří Janoušek.

Hradecká Drbna