Lék proti alkoholismu nebo zakázané koloidní zlato. Léčitel v Duškově pořadu vysvětloval, jak léčit koronavirus

Příklad za všechny. Deník N ve středu upozornil na záznam pořadu Jaroslava Duška, který se objevil na Youtubu. V něm vystupuje kromě známého herce také léčitel a zakladatel ezoterického centra Mandala Milan Calábek. Právě z jeho úst ve videu padla slova, která ministerstvo zdravotnictví považuje za neověřená a vědecky nepodložená.

„Ráno si vezmeš antabus, odpoledne nebo k večeru glukonát měďnatý, nebo případně zinečnatý. Tato látka působí na jeden bod, na nakaženou buňku, která spáchá sebevraždu. Vir zanikne v ní, nemůže se replikovat. To je jeden ze způsobů, jak by se šlo s virem vyrovnat. Kdyby jim to lékař předepsal, během pěti dnů by se vidělo, že vir tam není,“ řekl Calábek, který původně pracoval jako dramaturg, režisér, překladatel divadelních her v Národním divadle v Praze, Divadle Petra Bezruče v Ostravě a naposledy ve Vinohradském divadle v Praze.

Podle svých slov se před šestatřiceti lety stal abstinentem, vegetariánem, odešel z divadla, začal spolupracovat s profesorem Kahudou v Psychoenergetické laboratoři a stal se víceprezidentem Filipínského léčitelského kruhu.

V pořadu Jaroslava Duška léčitel mimo jiné říká, že by proti koronaviru mohl fungovat i badyán, šalvěj červenokořenná nebo třeba malé množství koloidního zlata. Stejně jako u koloidního stříbra není koloidní zlato státními úřady v Česku povolené pro vnitřní užití. Může být pouze součástí pleťové kosmetiky.

„Obecně lze uvést, že ve videu zaznívají vědecky nepodložené metody. U propagovaných bylin a látek v nich obsažených neexistují vědecky podložená data, která by prokazovala jejich účinky na koronavirus,“ řekl redakci Drbny mluvčí ministerstva zdravotnictví David Šíma.

Video z youtubového kanálu již zmizelo, přesto si herec za jeho obsahem stojí. „Ať ministerstvo informace, které říká pan Calábek, tedy vyvrátí,“ reagoval pro Deník N Jaroslav Dušek.

Informuj všetkých ľudí, nech v žiadnom prípade neberú brufen

Už na začátku koronavirové epidemie se začala internetem šířit hlasová zpráva naopak o negativních účincích ibuprofenu. „Čauko, prosím ťa, informuj všetkých tvojich ľudí, že v prípade, keby dostanú nejaké jemné teploty, nech v žiadnom prípade neberú brufen..,“ říká žena, která se se odvolává na zprávu z univerzity ve Vídni. Instituce se však od šířených zpráv distancuje nejen na svých stránkách, ale i na Facebooku. Vědecký výzkum, na který se žena odkazuje, je podle univerzity smyšlený.

V současné době neexistují žádné vědecky doložené důkazy, že by ibuprofen zhoršoval průběh infekce COVID-19. „Pokud se při onemocnění COVID-19 objeví horečka a bolesti, lékař nebo lékárník může doporučit různé možnosti léčby k úlevě od potíží. Mezi ty patří paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky, tedy právě i ibuprofen. Každá z těchto léčivých látek má svůj dobře známý bezpečnostní profil a liší se v některých přínosech i rizicích léčby,“ řekla mluvčí ústavu Barbora Peterová. Obecným pravidlem, které doporučuje Státní ústav pro kontrolu léčiv zůstává, že každé užívání léků by se mělo konzultovat s lékařem.

Nepravdivá informace o škodlivosti ibuprofenu vychází zřejmě z článku publikovaného ve vědeckém časopise Lancet. Jeho autor poukazuje na určitou možnost zhoršeného průběhu infekce COVID-19 v důsledku působení některých léčivých látek na léčbu cukrovky a vysokého krevního tlaku. „Souvislost ibuprofenu s vyšším rizikem průniku koronaviru do buněk je čistě hypotetická, autor sám upozorňuje, že se jedná pouze o jeho domněnku bez dalších vědeckých důkazů,“ doplnila, že použití ibuprofenu v souladu s příbalovou informací tak i nadále představuje pro pacienta účinnou a bezpečnou léčbu horečky a bolesti.

Podle Miloše Gregora, který je politolog z Masarykovy univerzity specializující se na problematiku fake news jsou právě emotivně vypjaté situace živnou půdou pro dezinformace všeho druhu. „Většinou spíše ty negativní, které cílí na náš strach, obavy a nejistotu. V podobných situacích se ale můžeme potkat s opakem - nepravdivými zprávami, které na nás působí pozitivně. Motivací jejich autorů je zpravidla zisk: autor takové zprávy dostane buď od médií přímo zaplaceno třeba za audiovizuální materiál, nebo sám takovou zprávu publikuje. Lidé ji pak sami virálně šíří a tím mu roste zisk ze zobrazených reklam,“ uzavřel.