Komentář: Premiér nemá právo mluvit do mzdové politiky soukromé firmy
Premiér Bohuslav Sobotka překročil další metu politiky „socialistického vměšování se“ současné vlády – dle jeho vyjádření je z titulu své funkce připraven intervenovat do mzdové politiky soukromé společnosti Ahold, která v České republice řádně platí daně a zaměstnává tisíce lidí.
Dle úsudku premiéra jsou mzdy příliš nízké v porovnání s efektivitou podnikání společnosti. Bude odteď premiér země objíždět jednotlivé firmy a diskutovat se zaměstnanci, jestli by si náhodou nepřáli přímluvu za vyšší mzdy? Nebo nějaké hezké oblečení k Vánocům?
Paternalistická opatření v pracovně-právní oblasti jsou jedním z klíčových faktorů snižující se konkurenceschopnosti české ekonomiky. Ano, je to tak – flexibilita na trhu práce, možnost snadno vstupovat nebo vystupovat z pracovních úvazků včetně možnosti využívat zkrácených úvazků či technologických vymožeností a nových forem plnění pracovních úkolů (pružná pracovní doba, home office, digitální komunikace, nepeněžní benefity...) jsou atributem moderního trhu práce. Potvrzují to empirické studie, mezinárodní žebříčky konkurenceschopnosti i indexy ekonomické svobody.
Můžeme vést spory o tom, jestli jsou některá opatření potřebná, nebo nikoliv. Můžeme se hádat o tom, jestli je institut minimální mzdy zcela nesmyslný, nebo je-li nejdůležitější věcí na světě. Můžeme nekonečně dlouho debatovat o nezamýšlených důsledcích pseudosociálních opatření, kterými plní levicoví politici tuzemskou legislativu. Klidně, prosím, pojďme na to. Jenže nikdy, nikdy nemůžeme mlčením přejít, aby se předseda vlády populisticky vměšoval do mzdové politiky jedné konkrétní firmy, s níž vstupují do pracovně-právního vztahu zaměstnanci dobrovolně, na základě dopředu známých informací a v souladu s platnou a účinnou legislativou České republiky.
To, co teď napíši, jistě nebude populární. Ale je to pravda:
1. Vysoký zisk obchodní společnosti není nemravný hřích. Vysoký zisk obchodní společnosti dokazuje, že daný podnikatel umí na straně příjmů vygenerovat vyšší částku než na straně nákladů. Proto to dělá – platí faktury dodavatelům, mzdy svým zaměstnancům a daně státu. Tleskejme mu, zaslouží uznání. Nesouhlasíte? Založte si konkurenční společnost a o jeho zisk jej oberte!
2. To, že na území České republiky generuje zisk zahraniční subjekt a tento zisk si repatriuje (posílá z ČR do rezidentní země), není nemravný hřích. Je to přirozené. Svědčí to jen a pouze o tom, že preferuje konzumaci zisku v jiném státě než v České republice. Byrokracie, korupce, neexistující dálniční síť, analogová státní správa… Neměli bychom se konečně zamyslet nad tím, proč u nás zahraniční firmy nechtějí mít sídla a jejich majitelé tu nechtějí žít?
3. Nabídnout na trhu mzdu ve výši, kterou někdo subjektivně pokládá za příliš nízkou, není nemravný hřích. Je to svobodné právo podnikatele, stejně jako je svobodné právo zaměstnance uvažujícího o nabídce tuto nabízenou mzdu rozporovat, případně odmítnout. Pokud zaměstnanec svobodně podepíše smlouvu a podmínky z ní vyplývající, nevidím důvod, proč by si měl stěžovat, že chce vyšší mzdu. Když je nespokojený, může se soustředit se poslední větu bodu č. 1.
