Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Největší bída českých politiků 25 let poté? Chybějící dopravní infrastruktura

 
úterý, 4. listopadu 2014, 14:50

Často se říká, že my Češi máme pověst věčných stěžovatelů, která se projevuje ponejvíce v tendenci nadávat na všechno, na všechny a za všech okolností. V dnešním komentáři jsem se rozhodl této pověsti dostát. 17. listopad se blíží a s ním jsou diskutována a bilancována různá témata.

Svoboda. Bohatství. Byrokracie. Korupce. Zájmové skupiny... Všechny tyto věci jsou propírány v debatách o tom, co se povedlo, co se nepovedlo, nebo co mělo být už dávno vyřešeno. Mezi těmito tématy však jedno chybí. Dopravní infrastruktura.

Existence všech zmíněných fenoménů lze logicky vysvětlit (například s použitím ekonomie). S výjimkou chybějící infrastruktury. Neschopnost zapříčiňující neexistenci dálniční sítě je donebevolající. Proto tvrdím, že největší chybou všech politiků, bez rozdílu genderové, stranické a ideové (nemusí být vždy totožné) nebo věkové skladby, že nedokázali v relativně malé a relativně rovinaté zemi vybudovat kvalitní dopravní infrastrukturu tvořenou kvalitní dálniční sítí. Tedy sítí, která bude spojovat východ se západem a sever s jihem. Sítí, která umožní rychlý obchvat Prahy, protože ať se to někomu líbí, nebo ne, tento region je nejdůležitějším dopravním uzlem země. Sítí, která bude navazovat na důležité dopravní tepny v zahraničí. Sítí, která zvýší bezpečnost na silnicích pro lidi, kteří ji využívají pro aktivity podléhající zdanění (podnikání, migrace za prací) nebo kteří o víkendu nesedí doma na zadku a jezdí za památkami, navštěvují známé či příbuzné.

Každý politik, který mohl svůj čas „u vesla“ investovat do stavby jediného metru dálniční sítě, a neudělal to, by se měl každé ráno podívat do zrcadla a říct si: „Selhal jsem. Ukázalo se, jak moc jsem neschopný. Měl bych se stydět. A to taky udělám.“ Připadá vám, že přeháním? Vůbec ne, právě naopak.

Fungující infrastruktura je totiž srdcem každé ekonomiky. Pokud se nedokáží jedinci rychle a s předvídatelnými náklady dostat z jednoho místa na druhé, vznikají velké neefektivity. Zkuste si ocenit čas tisíců lidí (například násobkem průměrné hodinové mzdy), kteří pravidelně každý den uváznou v tom samém místě v dopravní zácpě, která je způsobena nevyhovující infrastrukturou. Den co den, týden co týden lidi čekají a ztrácí svůj drahocenný čas. A mlčí.

Sám mám bohaté zkušenosti z trasou mezi Prahou a Českými Budějovicemi, kudy již dávno měla vést dálnice D3. První plány na vznik dálnice v tomto klíčovém severojižním směru sahají do roku 1939. Jako důležitá dopravní stavba s hmatatelným termínem spuštění do provozu pak  byla tato dopravní tepna slíbena a následně odvolána hned několikrát, v šedesátých letech, v roce 1987, při porevolučním malování růžové budoucnosti, v letech vystřízlivění na konci devadesátých let, v roce 2002, kdy se začala stavět první část v okolí Tábora, v roce 2004, kdy byl první úsek otevřen, nebo v roce 2013, kdy byl otevřen zatím nadlouho poslední úsek z Tábora do Veselí nad Lužnicí. Z plánované délky 171 kilometrů je v provozu pouhých 42 kilometrů. Zbytek je ve vzduchoprázdnu. Pravda, situace ohledně D3 v jižních Čechách se začíná hýbat pozitivním směrem, ačkoliv chápu vaši námitku, že nazývat pozitivním posunem plánovanou dostavbu něčeho, co mělo být minimálně 20 let hotové, je skoro absurdní. Ovšem dramatičtější je situace ve středních Čechách.

Úsek z „České Sibiře směr D1 a zpět“, tedy z Miličína do Mirošovic, je právem považován za jednu z nejnebezpečnějších silnic v České republice. Ta svou kapacitou logicky naprosto nestačí aktuální intenzitě dopravy, každý den se kvůli přechodům v Olbramovicích či autům odbočujícím na vedlejší silnice (zejm. v okolí Benešova) mění v past na řidiče, a každý pátek odpoledne ve směru z Prahy a v neděli večer ve směru do Prahy mění v totální parkoviště. Díky dopravním zácpám máte více času prohlížet si okolí silnice. To, bohužel, připomíná téměř procházku po olšanském nebo vyšehradském hřbitově.  Alternativní trasa, silnice č. 4 přes Písek a R4 směr Chuchle, nabízí velmi podobný příběh. 

Uvědomuji si, že můj komentář působí značně „dé-tři-centricky“ a problémy jsou i na řadě dalších míst v České republice. O to je situace horší. Monopol na výstavbu dálničních tahů v České republice má stát. Jeho reprezentanti, tedy politici a jejich úředníci, v budování dálniční sítě fatálně selhávají. Jak dlouho budeme trávit čas v kolonách, čerpat informace z  dopravních zpravodajství v rádiích, vymýšlet objízdné trasy a plánovat si cesty ne podle našich potřeb, jak je normální v civilizovaných zemích, ale podle toho, kdy strávíme nejméně času v zácpách?

Jak dlouho budeme politikům tolerovat jejich neschopnost?

Foto: wikipedia.org, JAn Dudík

Napsal Aleš Rod
 


 

Kam dál?

Březina podváděl v dopravním podniku, potvrdil odvolací soud

středa, 29. října 2014, 19:34

Pražský zastupitel a zvažovaný budoucí radní pro dopravu Karel Březina (ČSSD) spáchal podvod v pražském dopravním podniku, kde...

Důvěra v českou ekonomiku opět vzrostla, již potřetí za sebou

úterý, 28. října 2014, 13:47

Důvěra v tuzemskou ekonomiku již potřetí za sebou vzrostla. Ukázal to říjnový konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu....

Stevardi a letušky ČSA budou ve čtvrtek stávkovat

pátek, 24. října 2014, 11:02

Letušky a stevardi ČSA budou ve čtvrtek 30. října kvůli propouštění a snižování mezd stávkovat. Aerolinie se obrátily na soud,...

Dodatečné sdělení společnosti Zepter

čtvrtek, 23. října 2014, 21:18

V reakci na tiskovou zprávu vydanou dne 17. 9. 2014 časopisem dTest pod titulkem „Nejdříve tři roky plaťte, až pak můžete...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

DRBNA HISTORIČKA: Kdy jste byli naposled na Schmerlingově třídě?

Každý, kdo kdy projížděl Žižkovkou, míjel stejnojmenná kasárna nebo monumentální budovu bývalého Podniku výpočetní techniky. V jejich okolí se ale nachází i další zákoutí, která by neměla uniknout naší pozornosti.

Budějcká Drbna

Brno dokončuje úpravu rezidentního parkování. Od spuštění systému ještě nepadla jediná pokuta

Brno dokončuje úpravu pravidel rezidentního parkování tak, aby vyhovělo říjnovým připomínkám kraje. Součástí úprav je nový ceník, který mají definitivně schválit radní na mimořádném pondělním zasedání. Město postup konzultuje s krajským úřadem, sdělil Radek Štěpánek z tiskového oddělení magistrátu. Ač systém rezidentního parkování začal v Brně fungovat 1. září, stále kvůli nedostatečné funkčnosti softwaru nepadla jediná pokuta za neoprávněné parkování.

Brněnská Drbna

Vykradl desítky aut, domů i chatek, navíc dlužil dceři na výživném

Jako zdroj obživy si devětadvacetiletý muž zvolil krádeže. Během několika měsíců se dotyčný vloupal na desítky míst a způsobil téměř půlmilionovou škodu.

Liberecká Drbna

Olomoučtí vědci vyzvali premiéra Babiše, aby vyslovil nesouhlas s výrokem Soudního dvora Evropské unie

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU), podle kterého organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu podléhají stejně přísné regulaci jako ty geneticky modifikované, může podle vědců olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) nenávratně poškodit evropské zemědělství i životní prostředí a zároveň způsobit odliv inovací mimo EU.

Olomoucká Drbna

Notorický tazatel zasílá na jihlavský magistrát stovky dotazů ročně. Jejich vyřízení stojí 500 tisíc

Hodně zvědavý je tazatel, který na jihlavský magistrát stihl jen za letošní rok zaslat 124 žádostí, které obsahovaly celkem 246 dotazů. Doteď jste si možná mysleli, že to může být kratochvíle nudícího se jedince, úsměv však ztrácíme po zjištění, že vyřízení těchto dotazů vyjde na 500 tisíc korun ročně.

Jihlavská Drbna

Královéhradecký kraj chce vambereckou krajku na seznamu UNESCO

Královéhradecký kraj požádá ministerstvo kultury o zapsání vamberecké krajky na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Dohodli se na tom hejtman Jiří Štěpán (ČSSD) a starosta Vamberka Jan Rejzl, řekl dnes Lukáš Vaníček z kanceláře hejtmana. Tradice vamberecké krajky je založena na čtyřsetleté historii tamního krajkářství, které do českých zemí přinesla belgická šlechtična Magdalena Grambová.

Hradecká Drbna