Babišův vyrovnaný rozpočet v roce 2017?
Ministr financí Andrej Babiš si v neděli „u Moravce“ vcelku naběhl. Navzdory desítkám minut debaty, v nichž bylo zmíněno mnohé, mediální zkratka pracovala a stále ještě pracuje pouze s jedním výrokem: „Andrej Babiš slíbil vyrovnaný rozpočet v roce 2017.“ To přebilo vše ostatní.
Odhlédněme od faktu, že vyjádření bylo komplikovanější a spíše než jako přímý slib jej lze interpretovat jako osobní přesvědčení, že k něčemu směřujeme, podmíněné výčtem nutných okolností (když se podaří to a to a to), a položme si otázku: Je vyrovnaný rozpočet v r. 2017 reálný? Kdybychom měli vycházet z aktuálních a veřejně dostupných dokumentů Ministerstva financí ČR, museli bychom jasně konstatovat, že v žádném případě není.
Ministerstvo financí totiž na svých stránkách publikuje celou řadu velmi zajímavých a pečlivě připravených ekonomických dokumentů.
Jedním z nich je tzv. Konvergenční program. Jedná se o dokument, který prezentuje základní fiskální údaje (státní rozpočet, veřejné rozpočty…) a připravovaná strategická opatření s fiskálním dopadem. V aktuálním vydání z dubna 2014 nalezneme informaci o tom, že současná vláda „nemá v úmyslu ani rezignovat na další zvyšování efektivnosti veřejné správy a výběru daní či hledání vnitřních úspor v systému veřejných financí. Výsledkem tak bude neutrální fiskální politika v následujících letech při zachování celkové výše daňového zatížení ekonomiky. Očekávaný schodek by se na základě toho měl snižovat z 2,3 % HDP v roce 2015 na 1,7 % HDP v roce 2017.“ Jistě, není to špatné. Ale o vyrovnaném rozpočtu v roce 2017 zde nenajdeme ani slovo.
Dalším důležitým zdrojem informací je tzv. Fiskální výhled. Podle názvu asi nikoho nepřekvapí, že tento strategický dokument publikovaný pravidelně v květnu a listopadu predikuje vývoj stěžejních makroekonomických ukazatelů v kontextu veřejných financí České republiky na dva až čtyři roky. V aktuálním vydání z května 2014 se můžeme dočíst mnoho zajímavých věcí, žádná z nich však nenaznačuje, že by se vláda chystala v roce 2017 vyrovnat rozpočty. Píše se zde totiž, že „strukturální schodek v letech 2016 a 2017, kdy by se ekonomika měla přiblížit svému potenciálu, zůstane na konstantní úrovni“, nebo že v těchto letech 2016 a 2017 je „fiskální politika nastavena neutrálně, tedy se stabilním strukturálním schodkem na úrovni 1,7 % HDP. Tomu odpovídá pokles celkového schodku sektoru vládních institucí na hodnotu 2,0 % HDP v roce 2016 a na 1,7 % HDP v roce 2017“, nebo že v roce 2017 příjmy sektoru vládních institucí vzrostou o 3,3 % na 1757 miliard Kč a výdaje sektoru vládních institucí vzrostou na 1832 miliard Kč (meziročně +2,6 %). Náš dluh tedy znovu neklesne, ale vzroste o celých 75 miliard Kč.
Je možné, že se od dubna, resp. května tohoto roku změnilo „něco“, co dlouhodobě a systematicky připravované kroky standardně deficitní fiskální politiky, prezentované ve výše uvedených dokumentech, smete ze stolu. Je tunel Blanka zalitý ropou? Leží na patentovém úřadě plánek na sestrojení perpetum mobile? Třeba budeme příjemně překvapeni. Ale spoléhat „jen“ na hospodářský růst kombinovaný s vyšší efektivitou státního aparátu určitě stačit nebude. Na tyto mystické „blanické rytíře“ totiž spoléháme zhruba od roku 1995, kdy dluh sektoru vlády tvořil 14 % HDP, tj. 214 miliard Kč). Připomeňme, že dnes (přesněji 31. 12. 2013) vystoupal už na 46 % HDP, tj. 1788 miliard Kč.
Hodně štěstí, pane ministře!
_____________________________
1 Schodek generovaný tzv. mandatorními (zákonem danými, tj. obtížně snížitelnými) výdaji.
Foto: www.anobudelip.cz, Jiří Turek
