sobota 21. května 2022 Monika

Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.

Bolí nás inflace? Čekejme nezaměstnanost

Ačkoli většinu veřejnosti dnes trápí hlavně zvyšující se inflace a s ní spojená cenová hladina, opravdový problém doutná pod povrchem a trochu se bojím toho, až vystoupá nad něj.

Autorem textu je firemní sociolog Vojtěch Bednář. Specializuje se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učí manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života. Více na koment.cz.

Menší česká firma s přibližně desetiletou historií, dodavatel komponent pro průmyslovou výrobu tzv. třetí linie. Vytvářejí specifické součástky, které jsou následně dodávány do větších celků a ty koncovým výrobcům, konkrétnější nebudu. Před tím, než přišel Covid, byli doslova na koni. Zakázky se hrnuly, pracovalo se na rozšíření výroby, chyběli lidé. Dva roky pandemie se jim podařilo zvládnout díky velké obětavosti jak zaměstnanců tak vedení, ale nyní je budoucnost nejistá.

Dva jejich klíčoví odběratelé se totiž rozhodli, že díl, jehož jsou výrobcem, přestanou nakupovat a začnou vyrábět vlastními silami. Důvodem, proč to doposud nedělali, je to, že specializovaná firma je dodává s garancí velmi vysoké kvality a doplňujících služeb. Výroba „in house“ ve firmách, které na ni mají kapacity, know-how i vybavení, dává smysl tehdy, když chtějí onu kapacitu využít, a tedy snížit náklady. Je to první, ne jediný a pro ně rozhodně nejméně bolestivý stupeň optimalizace; ten, jehož výsledkem viděno z perspektivy odběratelů je, že „abychom ušetřili, máme více práce“.

Pro naši firmu je to ale pochopitelně průšvih. Jeho bezprostřední dopady pocítí díky nastavení smluvních vztahů nejdříve od druhého kvartálu (dubna) a naplno od poloviny roku 2022, ale už teď je zřejmé a jisté to, že jejich velkolepé plány růstu z období před pandemií vezmou za své. Jsou i další zákazníci, nabídku je možné rozšířit a snažit se inovovat, ale všespásné řešení to není. Vedení firmy se tak rozhodlo, že od začátku letošního roku zahájí program „návratu ke kořenům“. Což bude, zcela nevyhnutelně, znamenat propouštění.

Firma, o které jsem psal výše, je ilustrativní příklad. Jejich problémem je to, že jsou součástí řetězce, ve kterém jsou nahraditelní. Jejich zákazníci si zboží kupovali jako přidanou hodnotu. Což znamená, že jsou první na řadě v krácení výdajů. Víme však o tom, že podobným problémům dnes čelí podstatně více firem. „Mezistupně“ nejen ve výrobně, ale i v logistických řetězcích, postradatelné prvky, „body k optimalizaci“ více nebo méně závislé na nadnárodních koncernech. Jejich problémy většinu veřejnosti ani ekonomiku nemusí trápit, není v nich tak moc lidí ani peněz, nicméně jejich zdraví je spolehlivým indikátorem stavu jejich dodavatelů i odběratelů. Jsou lakmusovým papírkem, který říká, zda velcí hráči spíše rozdávají, nebo spíše šetří. Zdá se, že začínají šetřit.

Abych byl poctivý, tento trend byl vidět již před začátkem pandemie, ta jej viditelně přiškrtila. Nyní se objevuje znovu, tentokrát ale už stojí konkrétní pracovní místa. A jak už bylo řečeno, je to první krok v optimalizaci nákladů; náročném procesu, ve kterém jsou další kroky.

Co tyto kroky zahrnují? Tzv. globální distribuci, tedy přesun výroby do vlastních kapacit v zemích s nižší cenou práce. Tomu dnes do jisté míry brání koronavirové restrikce, ale je spíše tendence je rozvolňovat než utahovat a je pouze otázkou, kdy ona výhodnost opět převáží. Pak už budou ztráty pracovních míst nejenom u dodavatelů třetí linie, ale v podstatně větších firmách a v návaznosti na ně v celém ekosystému, který jejich zaměstnanci živí. Ve službách, v zábavě, v obchodě, dopravě. Všude, kde se bude šetřit, a může se stát, že šetřit se bude doopravdy všude. Pokles zaměstnanosti bude pro stát znamenat pokles příjmu z daní a současně zvýšení výdajů v sociálních dávkách. To pro změnu vytváří tlak na zvyšování daní a na danění majetku, který tomu v uplynulých letech ucházel.

Naše firma doufá, že ze situace, ve které je, vybruslí tím, že změní svůj produkt, nabídne lacinější „ekonomickou“ variantu, zaujme i menší odběratele, než pro jaké pracovala doposud, a v nejhorším případě skutečně „začne odznova“. Přeji jim vše nejlepší nejen kvůli těm asi padesáti zaměstnancům, jejichž místa jsou momentálně ohrožena, ale zejména kvůli nám všem. Pokud totiž něco opravdu nepotřebujeme je, aby pandemickou krizi plynule vystřídala krize ekonomická. Již nyní ale můžeme říct že, bohužel,

Nezaměstnanost bude.

Hezký den.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři

Štítky komentář, Vojtěch Bednář, inflace, nezaměstnanost

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.