V jeskyni na jižní Moravě se padělaly peníze, zjistili archeologové

Historicky první archeologický výzkum v útrobách Kateřinské jeskyně provedli odborníci v minulém týdnu. Uvnitř byly již dříve odkryty nejstarší jeskynní kresby nalezené na území České republiky. K bádání využili archeologové sondy, jež prozkoumaly sedimenty v Ledové a Bezejmenné chodbě. A výsledky výzkumu na sebe nenechaly dlouho čekat.

Zatímco Ledová chodba obsahovala kosti pleistocenních obratlovců, jako byl medvěd jeskynní, vrstvy v Bezejmenné chodbě skrývaly například keramické střepy ze středověku i starší doby bronzové. „Jsou mladší než datované jeskynní kresby z neolitu. Mnohem větší překvapení přinesl nález velkého množství polotovarů mincí, takzvané střížky, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě,“ řekl k výzkumu Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.

Nálezy podle Zajíčka znamenají, že se v Kateřinské jeskyně ve středověku nacházela tajná penězokazecká dílna. Za padělání, které se rovnalo hrdelnímu zločinu, přitom hrozilo tehdejším pachatelům brutální mučení i trest smrti. Pozůstatky podobné dílny jsou na našem území zatím známé jen z Koněpruských jeskyní v Českém krasu. 

Na výzkumu v Kateřinské jeskyni pracovali odborníci ze Správy jeskyní České republiky, Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze. Jeskyně je pro veřejnost přístupná již více než sto let. „Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku," řekl mluvčí Správy jeskyní Pavel Gejdoš.

Nalezené doklady penězokazectví