Sobota, 2. července 2022, 19:00
V podzemí loví svou kořist nevšední masožravá láčkovka, kterou objevil mezinárodní tým pod vedením vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého na výpravě v Borneu. Jedná se o první druh láčkovky, který vytváří podzemní pasti. Rostlina dostala druhové jméno „stydlivá“.
Na nový druh láčkovky vědci narazili na Borneu při své výpravě do indoneské provincie Severní Kalimantan. „Podařilo se nám objevit láčkovku, která se chová úplně jinak než všechny ostatní známé druhy,“ uvedl v tiskové zprávě Martin Dančák. Ten působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci na katedře ekologie a životního prostředí.
„Nově objevený druh totiž umístil své až jedenáct centimetrů velké pasti pod zem. V dutinách nebo přímo v půdě tato láčkovka lapá podzemní živočichy,“ navázal. Podle Dančáka skončí v pastech rostliny zejména bezobratlí, především mravenci, roztoči a brouci.
Na rozdíl od ostatních láčkovek, tento druh vytváří kromě nadzemních výhonů také krátké podzemní lodyhy. Ty zpravidla vrostou do nějaké dutiny, ve které poté vytváří listy. Zatímco pasti jsou výrazně hnědočervené, listy, ze kterých vyrůstají, mají bílou barvu kvůli nedostatku chlorofylu.
„Zajímavé je, že kromě kořisti jsme u podzemních pastí láčkovky objevili také spoustu živočichů, kteří se na toto prostředí adaptovali, a rostlina je nestráví,“ pokračoval Václav Čermák z lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy Univerzity. „Žijí tam například larvy komárů, hlístice a jeden druh červa, který byl po naší expedici také popsán jako nový druh,“ objasnil.
Zejména v jihovýchodní Asii lze najít masožravé rostliny známé jako láčkovky. Tyto popínavé liány vytváří na konci listů důmyslné pasti na hmyz v podobě nápadně zbarvených konviček, ve kterých je tekutina. Kvůli tomu se láčkovky staly populární a v Evropě se tyto okrasné rostliny pěstují již od konce 18. století. Běžně se s nimi setkáme ve sklenících nebo v hobbymarketech.
Nově objevený druh láčkovky roste v této části Bornea na hřebenech a vrcholcích hor. Masožravá rostlina podle vědců své pasti ukrývá do podzemí zřejmě kvůli tomu, že úzké hřbety hor mohou poměrně rychle vysychat. Podzemní dutiny jsou naopak vlhké a hemží se to tam potravou. Pro rostlinu je proto výhodné pasti umisťovat právě tam. „Je to zatím jen naše hypotéza,“ uzavřel Dančák.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
