Přežil pokus o sebevraždu. Dnes David o bipolární poruše píše úspěšné knihy

Davide, dnes jsi autorem tří knih, ale tvůj příběh začal mnohem temněji. Kdy jsi poprvé pocítil, že s tvým duševním zdravím není něco v pořádku?

Bylo to v období kolem maturity. Tehdy se u mě začala projevovat obsedantně-kompulzivní porucha (OCD). Vše vygradovalo po nástupu do mé první práce v call centru jednoho velkého dopravce. Dvanáctihodinové směny na telefonu, obrovský stres a neustálé drnčení sluchátek mě psychicky úplně zdeptalo.

Jak se u tebe OCD projevovalo?

Začalo to nevinně. Po jednom feedbacku v práci, kde mi řekli, že mi občas přeskočí hlas, jsem to začal chorobně zkoumat. Postupně se ty myšlenky nabalovaly – řešil jsem, jestli divně nechodím, jestli vypadám v pořádku. Tyto obsese se rozrostly do všech oblastí mého života a po roce to dospělo až k tragickému momentu.

Na psychiatrii jsem se cítil v bezpečí. Poprvé jsem mohl být sám sebou.

Ten moment byl pokus o sebevraždu. Můžeš popsat, co se tehdy stalo?

Doufal jsem, že mi pomůže dovolená, ale po návratu jsem si uvědomil, že ten stereotyp a své myšlenky už nezvládám. Vzal jsem v kuchyni nůž a šel za garáže, protože jsem nechtěl, aby mě máma našla doma v kaluži krve. Podřízl jsem si krk. Naštěstí jsem to udělal „nedostatečně“ a přežil jsem.

Jak jsi si dokázal přivolat pomoc?

Probral jsem se v kaluži krve a nemohl mluvit, měl jsem přeřezané hlasivky. Tak jsem kamarádovi, který bydlel kousek, napsal SMS, kde jsem. Ten mě šel hledat a naštěstí mu včas došlo, že si nedělám srandu, a zavolal záchranku. Probudil jsem se po operaci na JIPce.

Mánie je příjemná, cítíte se na vrcholu, ale je to destruktivní. Člověk nevidí následky svých rozhodnutí. Rozhádal jsem si rodinu, říkal věci, které jsem tak nemyslel, a hlavně jsem úplně ztratil kontrolu nad financemi.

Byl tento moment pro tebe paradoxně i úlevou?

Ano, neskutečnou. Na JIPce za mnou přišel psycholog a já jsem to poprvé v životě někomu celé řekl. Předtím jsem to rok dusil v sobě a i před mámou jsem všechno hrál „do autu“. Na psychiatrii jsem se pak cítil v bezpečí, poprvé jsem mohl být sám sebou.

Po propuštění z nemocnice ale přišel další extrém – mánie. Jak k tomu došlo?

Dostal jsem vysoké dávky antidepresiv, což tehdy byla jediná volba, a moje nálada se přehoupla do druhého extrému. Najednou byly všechny problémy pryč, vyhledával jsem společnost, porušoval vycházky. Kolem Vánoc se mánie rozjela naplno.

Mánie zní jako stav euforie, ale ty ji ve svých knihách popisuješ jako nebezpečnou. Proč?

V tu chvíli je to příjemné, cítíte se na vrcholu, ale je to destruktivní. Člověk nevidí následky svých rozhodnutí. Rozhádal jsem si rodinu, říkal věci, které jsem tak nemyslel, a hlavně jsem úplně ztratil kontrolu nad financemi. Čachroval jsem s penězi na burze, bral si půjčky a nakonec jsem skončil v insolvenci. To jsou ty reálné dopady mánie.

Kdy ses rozhodl, že o svých zážitcích začneš psát?

V roce 2021 jsem si založil facebookovou stránku Můj život s bipolární poruchou. Byl to takový můj coming-out. Šel jsem na veřejnost se vším – s diagnózou i pokusem o sebevraždu. Ohlasy byly skvělé, lidé mi psali, že se jim to dobře čte, a tak po devíti měsících vznikla moje prvotina Citlivá zpověď jednoho blázna.

Kniha měla úspěch, je to tak?

První náklad se vyprodal do půl roku, musel se dělat dotisk. Celkem se prodalo přes 3 000 kusů. Byl to úžasný pocit, hlavně proto, že mě někteří lidé odrazovali, že tak velké množství nikdy neprodám. Ukázalo se, že to téma lidi zajímá a stojí za to.

Teď ti vychází třetí kniha s názvem Šest duší u jednoho stolu. O čem bude?

Je to příběh šesti lidí s různými psychiatrickými diagnózami, kteří se potkají na skupinové terapii. Je tam postava se schizofrenií, dívka s hraniční poruchou, kluk, co se sebepoškozuje, i postava s Aspergerovým syndromem. Všechny postavy jsou inspirovány skutečnými lidmi, které jsem potkal v životě nebo během hospitalizace.

Kde mohou čtenáři tvou novou knihu pokřtít?

Křest se koná 4. září v Pardubicích v klubu 29. Moc rád tam všechny uvidím. Kromě nové knihy se teď připravuje i audiokniha mé prvotiny, takže je stále na co se těšit.