Dobrý služební pes vydá i za tři strážníky, říká psovod Pavel Šmudla

Městská policie (MP) v Liberci aktuálně disponuje celkem třemi psovody s celkem čtyřmi psy. Psovod Pavel Šmudla, který má za sebou víc než dvacet let u české armády, slouží u MP třetím rokem. Od běžného strážníka ho odlišují právě psi.

Do práce ho doprovázejí každý den. „Fungujeme jako regulátoři veřejného pořádku a zároveň preventisti kriminality,“ přibližuje svou každodenní činnost Pavel. V autě s ním tak do terénu denně vyráží černý německý ovčák Herry a rotvajler Sargo. Společně prochází vyloučené lokality, chatové oblasti nebo například zahrádkářské kolonie. „Mimo to procházíme různé opuštěné objekty, aby v nich nedocházelo ke skvotům, například bývalou Textilanu,“ přibližuje Šmudla. „Děláme i věci, které nejsou úplně standardní.“

Psi u městské policie tvrdě pracují

Pavel tvoří společně se psy fungující tým, který pracuje neustále v průběhu dvanáctihodinové směny. Během té psi doprovázejí psovoda nejen na opuštěná místa, ale také na dětská hřiště nebo do parků. „Zde fungujeme zejména preventivně. Zároveň sloužíme jako posilující hlídka. To znamená, že kdykoliv má v průběhu naší služby jiná hlídka problém, tak si nás přivolá a řešíme celou záležitost v součinnosti,“ komentuje Šmudla s tím, že jako psovod se během služby opravdu nezastaví.

Stejně jsou na tom i psi. Dvanáctihodinová služba je pro ně vysilující. Kromě neustálého nasedání a vysedání z auta musí zůstat zvíře bdělé, ostražité a připravené kdykoliv zareagovat. „Po celém dni se pes nažere a spí až do rána. Odpracujeme čtyři dvanáctky po sobě a poté máme volno. Poslední den v práci je vždycky vidět, že toho má už plný brejle.“

Ač se to tak nemusí zdát, psi u městské policie jsou možná nejvytíženější v porovnání s dalšími složkami. Když je ve službě, neustále pracuje. „Například u státní policie čeká pes na oznámení, teprve pak vyjíždí do terénu. U vězeňské služby se psi pro změnu pohybují pouze v uzavřeném prostoru, armáda to má zas jinak, ta vesměs cvičí a připravuje psy na případ možného válečného konfliktu. Ale u městské policie je pes celou dobu venku na ulici a pořád pracuje.“

Oproti jiným psovodům pracuje Pavel se dvěma psy, které podle potřeb střídá. Podle svých slov by se s jedním nudil. Není divu, doma je zvyklý na daleko větší smečku, která aktuálně čítá čtrnáct psů. Kromě práce u MP se totiž Pavel Šmudla věnuje společně se svou ženou psí škole Dopey v Chrastavě a chovatelské stanici Srdce perly Bohemie.

Není tak žádným překvapením, že si psy pro služební účely připravuje sám už od štěněte. „Výcvik trvá zhruba rok a půl až dva roky. V okamžiku, kdy pes splní požadavky, které na něj klade zákon, je zařazen do služby,“ říká Šmudla. Nyní se služba rotvajlera Sarga pomalu chýlí ke konci. Čtyřletý Herry tak bude muset zastat práci sám až do chvíle, kdy místo Sarga zaplní jeho nástupce, ten se ale prý zatím nenarodil.

Pes mi kryje záda, v akci vydá za tři strážníky

A v čem je tedy zásadní rozdíl mezi strážníkem se psem a bez psa? Nejenže budí přirozený respekt, ale dokáže zastat práci i několika lidí. Zkušený kynolog to vysvětluje slovy: „Nejenže budí respekt, ale také kryje psovodovi záda, díky čemuž se i strážník cítí sám sebou jistější. Navíc zvíře působí na lidi psychologicky. Když dojde k nějakému konfliktu, dokáže pes svým chováním a zákroky nahradit dva až tři strážníky.“ Už samotná přítomnost psa dokáže divy. Lidé mají často tendenci se strážníky diskutovat a odporovat jim, při pohledu na služebního psa si to ale většinou rozmyslí.

Psi ale nejsou jen nástroje pro práci, psovod tak musí pracovat nejen na výcviku ale také na budování dobrého vztahu. K tomu Šmudla doplňuje: „Člověk musí se psem komunikovat, mít s ním vztah. Jinak to pro něj nebude pes dělat.“ A podstatný je také výběr správného plemene. S čivavou nebo naopak kavkazským psem by strážníci pracovali jen těžko. Přestože služební psi nemusí mít průkaz původu, zpravidla se u městské policie i dalších složek objevují stále ta stejná plemena jako německý ovčák, belgický ovčák malionis a případně jejich kříženci.