Do civilu po 42 letech. Šumperští hasiči se dojemně loučili s usměvavým rekordmanem

Zdeněk Pikl nastoupil k hasičům v roce 1979, tuto práci tehdy upřednostnil před lákavější nabídkou v Jihlavě. „Na tehdejší dobu to bylo zaměstnání za snové peníze. Když jsem tátovi oznámil, že tam nechci a že nastoupím k hasičům v Šumperku za 1450 korun měsíčně, tak si klepal na čelo. Nebyla to ani polovina toho, co bych si vydělal tam, ale já jsem tak nějak věděl, že je to práce přesně pro mě. No a měl jsem pravdu,“ popisuje své začátky Zdeněk Pikl, kterému kolegové ze stanice neřeknou jinak než Bob.

Nejostřílenější krajský hasič z výjezdové jednotky s více než čtyřicetiletou kariérou zachránil při výkonu svého poslání stovky životů a zasahoval u drobných i rozsáhlých mimořádných událostí. „Musím zmínit požár divadla v Šumperku, to byl nebezpečný zásah jak hrom. Ještě teď si pamatuju, jak jdu s kolegou po té kupoli, všude hoří, konstrukce se hroutí, hasili jsme tam celý den. To byl jeden z největších ohňů, co si pamatuju,“ vzpomíná zkušený hasič na rok 1994, kdy divadlo vyhořelo do základů.

Aktivně se také podílel na likvidaci následků povodní, a to jak lokálních v roce 1984, tak těch moravských v roce 1997. „V osmdesátém čtvrtém byla zaplavená i naše stanice a ještě jsme kvůli povodni zasahovali u požáru rodinného domu, kde vybouchl plyn. To bylo náročné. No a v devadesátém sedmém? Byli jsme v práci i několik dní vkuse, spali jsme pár hodin a pořád jsme dřeli. Mnohdy nám šlo i o život,“ podotýká s tím, že pomáhal rovněž v roce 2002 v Praze. „Byla období, kdy jsem byl vlastně pořád v práci. Dokonce si pamatuju, jak jsem šel na procházku s kočárem, slyšel jsem houkat, tak jsem se šel na stanici zeptat, co se děje a jestli nechtějí kluci na směně pomoct. No a už jsem jel s nimi,“ doplňuje s úsměvem, který ho provází celou kariérou.

S kamarády ze sboru nezažíval jen krizové situace, čas mezi výjezdy si hasiči občas ukracovali i humornými naschvály. „Třeba jsme jednomu z kluků schovali Fiata šestistovku, uklízečce jsme přemontovali šlapky na kole nebo jsme dali kolegovi do tašky dlažební kostku. Jeden z chlapů našel přivázané jízdní kolo na stropě. Byli jsme dobrá parta a bylo pro nás důležité držet při sobě a obrátit i těžké chvíle a tíživé vzpomínky ve srandu,“ vysvětluje Zdeněk Pikl, který byl a stále je vášnivým sportovcem. Dlouhodobě se věnoval požárnímu sportu a rád se účastnil i turnajů ve fotbale, nohejbale, volejbale i dalších sportovních disciplín. Organizačně se pak staral i o tradiční akce pro děti.

Za své zásluhy u sboru obdržel Zdeněk Pikl v roce 2011 v Praze medaili Za věrnost I. stupně a po 40 letech pak převzal z rukou krajského ředitele plaketu HZS Olomouckého kraje.

„Děkujeme Zdeňkovi Piklovi za všechna léta u hasičů, za všechny zásahy i akce, na nichž se podílel. Do další životní etapy pak přejeme mnoho zdraví a stále tolik energie a elánu,“ vyjádřila vděk za Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje také mluvčí Lucie Balážová.