„Důležité je zachovat chladnou hlavu a nezpanikařit,“ říká Jan Dvořák, který pracuje jako instruktor u městské policie a v soukromí se věnuje výuce střeleckých kurzů a kurzů sebeobrany. Právě kurz sebeobrany znamená pro ženu cenný zdroj zkušeností, co dělat a nedělat v případě, kdy se v patové situaci ocitne. Pokud nechcete absolvovat kurz sebeobrany, opatřete si alespoň pepřový sprej.

V poslední době Praha eviduje pět přepadení žen. Jde se takovému útoku, pokusu o znásilnění ubránit?

Hlavně bych řekl snažit se těmto situacím předcházet.

Jak?

Pokud to jde, nechodit domů v pozdních nočních hodinách. Když už přece jen musím, je bezpečnější vzít si taxi, nebo nechat se někým doprovodit nebo aby mi šel někdo naproti. Další věc je vyhýbat se temným a jakoby strašidelným zákoutím a uličkám a místům, kde není moc lidí. Hodí se mít u sebe i pepřový sprej.

Ne vždy se to ale povede.

Pokud se přece jen do takové situace dostanete, je důležité nepanikařit. Hodně to je o psychice, jednat s chladnou hlavou. Na to vás můžou připravit různé kurzy, v současné době jich je hodně a vyplatí se nějaký čas od času navštívit. Žena se tam dozví, jaké má šance, jak se psychicky i fyzicky na danou situaci připravit, jaký způsob obrany by právě jí vyhovoval.

Co v tomto případě znamená jednat s chladnou hlavou?

Jde o to nezpanikařit, nezačít se bát. Snadno se to říká, ale rozmyslet si, co a jak provedu. Pokud ztratím hlavu, nic kloudného už nevymyslím a útočník si se mnou bude dělat, co chce. Je to podobné jako v autě, když šlápnete na brzdu a dostanete smyk. Pokud nohu z brzdy nesundáte, vybouráte se. Ale pokud budete myslet s rozvahou, nohu z brzdy sundáte, auto se ze smyku dostane a stane se ovladatelnější.

V jednom případě byla řeč o tom, že útočník přiložil ženě k hlavě jí neznámý předmět a ona se proto bála křičet. Jak to je ale s tím křikem doopravdy, vyplatí se křičet nebo ne?

V případě, že vím, že mě někdo uslyší, jsou kolem lidi, je lepší oslovit konkrétní osobu, navázat oční kontakt a požádat ji o pomoc. Pokud budu žádat o pomoc obecně, většinou lidé čekají, že pomůže někdo jiný a nakonec to dopadne tak, že vám nepomůže nikdo. Ale když oslovíte někoho konkrétního, bude mu trapné nic neudělat. Opět ta psychologie.

Takže radíte nekřičet?

Záleží na situaci. Ale to musí člověk bohužel v dané chvíli odhadnout sám. První věc je, jestli to má vlastně význam, jestli mě někdo může slyšet. Pokud to bude o půlnoci v lese, tak je křik nejspíš zbytečný. Ale na zastávce ve čtyři hodiny ráno, už o tom přemýšlet lze. Pak jde o to, jestli se útočník zalekne nebo ne a spíš ho to ještě víc rozčilí. Ale jak říkám, to musí člověk vycítit v ten moment.

Může se jednoznačně slabší žena ubránit násilníkovi silou?

Obecně, pokud to není žena, která opravdu cvičí několik let bojové umění nebo sebeobranu, tak spíš ne. Muž je silnější a v takové situaci má pocit síly a jistoty, že on je ten, kdo má navrch a vyhraje. A opět musím zmínit psychiku. I když má za sebou žena hodně kurzů, ale sesype se, nic jí nepomůže.

Má tedy cenu se bránit silou?

Pomůže třeba lest. Hrát, že jsem slabý, chci se podvolit a ve správný moment útočníka překvapit. Nejdůležitější je získat tu chvíli, kdy mohu udeřit. A pak pro svou obranu použít víc než jen ruce.

Kam by ty údery měly směřovat?

Na citlivá místa, oči, prsty nebo se pokusit útočníka udeřit do genitálií. Ale zcela přesný návod dát nelze. Každá situace je jiná, útočník je jiný a také obránce je jiný, slabší, silnější. Jinak se vyplatí jednat ve dne a jinak večer. Cennější než obecné rady je návštěva kurzu sebeobrany.

Co mi tedy takový kurz sebeobrany přinese?

Každý kurz vás psychicky i fyzicky připraví na různé situace. To znamená, budeme navozovat reálné situace, ke kterým může dojít. Když se pak do ní dostanu, už by to pro mě nemělo být až tak neznámé a můžu klidněji a racionálněji vyhodnotit a rozhodnout se, co budu jak a kdy dělat, přestože přemýšlím ve vteřinách. Také tu zjistím, jaké způsoby jsou vhodné právě pro mě, o co má nebo nemá smysl se pokoušet. V neposlední řadě si tu zvýším sebevědomí a budu se cítit jistější. Ale není to o tom, že navštívím jeden kurz, dovednosti je třeba rozvíjet, osvojovat si techniku.

Jedna věc je tělocvična, ale pak i samotná realita. Dokáží pak ženy skutečně použít, co se naučí?

Jak už jsem řekl, v případě, že se nesloží, udrží chladnou hlavu, jsem přesvědčený, že ano.

Vyplatí se mít v kabelce pepřový sprej nebo jinou pomůckou?

Pro svou obranu a bezpečnost se vyplatí mít vždy něco u sebe, ale určitě ne v kabelce. Útočníkovi neřeknete, moment, musím se prohrabat kabelkou, abych si vzala pepřový sprej. Myslím, čekat nebude (smích). Pokud se rozhodnete si něco pořídit, musíte to mít u sebe tak, abyste to mohli hned použít. Takže pokud skutečně musíte jít přes nějaké temné místo, kde se necítíte dobře, a není ani nikdo, kdo by vás doprovodil, dopředu si slzák připravte do ruky, snažte se vnímat okolí, abyste se nenechali překvapit. Jak na to, vás na kurzu také naučíme.

Záleží, jaký pepřák si pořídíme nebo je to jedno?

Rozhodně to jedno není. Vyplatí se jít do kamenného obchodu a tam se poradit s prodavačem. Dobré dělá třeba firma ESP nebo APS. Také se vyplatí nešetřit a opravdu si vybrat ten kvalitnější. Ty úplně levné nemusí být účinné. Pokud se pro pepřový sprej rozhodnete, je dobré sledovat datum spotřeby, které je na něm napsané. Po jeho uplynutí bych sprej určitě vyměnil za nový, aby se nesnížil účinek stářím spreje.

Záleží také na vzdálenosti, z jaké sprej použiji?

Ano, i na vzdálenosti záleží. Jde vlastně o tekuté střely. Některé pepřové spreje mají kratší dosah, jiné i několik metrů.

Poradíte, jak se s takovým sprejem zachází?

Sprejem se míří do obličeje, nejen na oči. Jde o to, že sprej působí nejen tam, ale způsobuje i pálení na pokožce. Většinou člověk nemá obličej chráněný oděvem, a pokud ano, bývá to jen tenká vrstva, která proniknutí látek nezabrání. Pokud zasáhneme oči, útočník pocítí nejen bolest, začne slzet, dočasně přijde o zrak, ztratí orientaci. Toho momentu lze pak využít a utéct.