Na kosovské území nesmí auta se srbskou poznávačkou. Bělehrad poslal na hranici obrněné vozy

V reakci na rozhodnutí kosovských úřadů nevpouštět na své území automobily se srbskou značkou začali před týdnem srbští řidiči blokovat dva přechody Jarinje a Brnjak. Protesty pokračují i v pondělí a demonstranti žádají odvolání nové povinnosti. Ta platí i pro Srby, kteří obývají severní Kosovo. Podle Prištiny se jedná o reciproční opatření, jelikož vozy s kosovskou značkou při příjezdu na srbské území také musí značku změnit.

Napětí se dále zvýšilo, když minulé pondělí Kosovo poslalo na hranici speciální policejní jednotku, aby nová pravidla vymáhala. O víkendu pak srbské letectvo uskutečnilo několik přeletů nad příhraniční oblastí. Minulý týden srbská armáda zvýšila bojovou pohotovost svých posádek u hranic s Kosovem.

Útoky na kosovské úřady

Kosovský minist vnitra Xhelal Sveçlana minulý týden na sociálních sítích oznámil, že byl v převážně srbské obci Zubin Potok vypálen úřad, který jménem kosovské státní správy provádí registraci vozidel. Současně dosud neznámý pachatel hodil v další severokosovské obci Zvečan na kancelář vydávající kosovské osobní doklady dva ruční granáty, které však nevybuchly.

V neděli šéf diplomacie EU Josep Borrell vyzval obě strany k snížení napětí, a to „stažením (kosovských) speciálních sil a ukončením (srbských) blokád". Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzv

Při pondělní návštěvě v Kosovu označil albánský premiér Edi Rama postup Srbska za „divadelní vojenské manévry" a vyzval k zahájení rozhovorů. Kosovo tvrdí, že Bělehrad chce svým počínáním vyvolat konflikt, Srbsko si naopak stěžuje, že mezinárodní společenství nezasáhlo proti počínání Prištiny.

Jednání o značkách ale odmítá do doby, než se situace vrátí do stavu před 20. září. Bělehrad se také obává, že by rozhovory vedly k nepřímému uznání samostatnosti Kosova.

Nezávislost Kosova Srbsko odmítá. Hranice s ním označuje za administrativní a tamní úřady, včetně vlády, za takzvaně dočasné. Samostatnost Kosova doposud uznala zhruba polovina členských států OSN, včetně USA a většiny zemí EU. Vedle Srbska s tím nesouhlasí například Rusko, Čína a také pět členů EU.