Trump vyhrál na Floridě a v Ohiu, Biden podle Fox News v Arizoně

V současné chvíli se v USA hlasuje jen v jediném státu, a to na Aljašce, kde se volební místnosti zavřou v 07:00 SEČ (infografika s aktualizovanými výsledky prezidentských a parlamentních voleb zde).

Bidenovo prvenství v Arizoně předpovídá zatím jen Fox News, ostatní americká média dosud tento souboj považují za příliš těsný.

Předpokládané Trumpovo vítězství na Floridě, v Ohiu a v Texasu mu otevírá další část souboje o Bílý dům, podle expertů by totiž bez těchto států jeho šance na další čtyři roky v Bílém domě v podstatě pohasly. Prezidentovi je přitom podle modelu The New York Times nakloněn další klíčový stát Severní Karolína. V podobně významném státu Georgia, který je tradiční republikánskou baštou, je však situace v současné chvíli nejasná.

Biden by získal Arizonu jako první demokrat od roku 1996 a bylo by to pro něj důležité vítězství.

Vzhledem k dosavadnímu vývoji je však stále pravděpodobnější, že se na jméno nového prezidenta USA bude čekat déle, než bývá obvyklé. Pozornost se totiž nyní přesouvá na další nerozhodné souboje, a to v zejména v Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu. Tamní projekce však zřejmě nebudou známy v příštích hodinách či dokonce dnech v důsledku neobvykle vysokého počtu poštovních hlasů, které se sčítají pomaleji a často se zpožděním. V Michiganu například podle agentury Reuters úřady předpokládají, že finální výsledky oznámí až ve středu večer místního času (ve čtvrtek nad ránem SEČ).

Trump si podle dosavadních prognóz zatím zajistí 212 volitelů, Biden pak 234. Pro vítězství ve volbách je nutné jich získat nejméně 270.

Americká média zatím přisuzují republikánskému prezidentovi také Jižní Karolínu, Oklahomu, Alabamu, Mississippi, Missouri, Tennessee, Západní Virginii, Kentucky, Indianu, Arkansasu, Jižní a Severní Dakotu, Louisianu, Kansas, Wyoming, část Nebrasky, Utah a Idaho. Jeho demokratický soupeř Biden pak zvítězí v Connecticutu, Delaware, Marylandu, New Jersey, Rhode Islandu, Massachusetts, Illinois, New Yorku, Novém Mexiku, Coloradu, New Hampshire, Minnesotě, Kalifornii, Oregonu a státu Washington. Podle televize Fox News také získal tři ze čtyř volitelů z Maine.

Volební účast v USA může být nejvyšší za více než 100 let

Účast v amerických prezidentských volbách by podle deníku The New York Times mohla dosáhnout 67 procent, a být tak nejvyšší za posledních více než 100 let. Znamenalo by to, že svůj hlas ve volbách odevzdalo kolem 160 milionů obyvatel země, napsal list. Z toho více než 101,1 milionu lidí už odvolilo předčasně anebo poštou.

List The New York Times podotkl, že za vysokou účastí mohou být problémy, které ovlivnily život téměř každého Američana. Jde o pandemii koronaviru a ekonomické problémy, ale i politické vášně, které provázely celé funkční období současného prezidenta Donalda Trumpa. Vliv mohla mít i opatření, která mnoho amerických států přijalo kvůli tomu, aby volení během pandemie bylo snazší a bezpečnější.

Podle profesora Michaela McDonalda z Floridské univerzity, který volební účast zkoumá, byla naposledy účast v prezidentských volbách vyšší než 65 procent v roce 1908. Naopak v 19. století bývala účast vyšší, protože se politickým stranám dařilo dostávat k volbám velká množství voličů. "Na úroveň z těch let jsme se nikdy znovu nedostali. Letos se to možná podaří. To by bylo neuvěřitelné," podotkl profesor.

Nejméně v šesti státech americké unie přitom už jen předčasné hlasování přineslo vyšší účast než tam činila celková v roce 2016, kdy se americký prezident volil naposledy. Šlo o Texas, Colorado, Washington, Oregon, Havaj a Montanu. Politologové přitom předpokládají, že předčasně volili hlavně demokraté, zatímco v den voleb šli k urnám hlavně republikáni. Právě to, zda se jim v klíčových státech podaří překonat náskok, který si podle všeho demokraté vybudovali v předčasném hlasování, může volby rozhodnout.