PRŮZKUM: Proti encefalitidě bylo očkováno loni 29 procent Čechů

Loni se klíšťovou encefalitidou nakazilo 774 lidí, nejvíc za posledních osm let. "Onemocnění u starších osob mívá horší průběh, často se rozvine těžší neurologické postižení, dochází ke zhoršení funkcí nervového systému i ve smyslu zhoršení paměti, výbavnosti, poruch spánku," popsala lékařka Lenka Petroušová z Fakultní nemocnice v Ostravě. V roce 2019 patřili lidé mezi 60 až 64 lety k nejčastěji nakaženým.

Běžná rekonvalescence při lehčím průběhu trvá čtyři až šest týdnů, u starších ale déle. Některým nemocným mohou zůstat i trvalé následky. Navíc může encefalitida zhoršit jejich další nemoci jako cukrovku nebo srdeční potíže.

"Náklady na očkování jsou přitom zanedbatelné, pokud je porovnáme s částkou, o niž pacienti přijdou z důvodu několikatýdenní pracovní neschopnosti, nebo dokonce v případě dlouhodobých následků," sdělil Kynčl, který je vedoucím Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

Podle studií nákladové efektivity očkování v zahraničí Kynčl usuzuje, že očkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění by se vyplatila i v České republice. Očkovat by se zřejmě nechalo více lidí. "To znamená, že prevence by byla méně nákladná než léčba následků," dodal.

V Česku není vakcína hrazená z veřejného zdravotního pojištění, pojišťovny na ni ale přispívají stovky korun až 1500 korun za rok. Příspěvek patří mezi nejčastěji čerpaný z fondů prevence pojišťoven.

Jedna očkovací dávka stojí asi 900 korun, k vybudování ochrany jsou třeba dvě dávky v odstupu 14 dní až tří měsíců, další pak do roka. Potom následuje pravidelné přeočkování po třech až pěti letech, na které ale lidé často zapomínají.

Pacienti po nakažení encefalitidou obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů. Neléčené onemocnění může přejít v zánětlivé postižení mozkových blan.