Vrcholné dílo Spalovač mrtvol se vrací do kin

Snímek uvidí diváci například v pardubickém a jabloneckém letním kině, táborském kině Svět, v Kině Central v Českém Těšíně či kolínském Kino 99.

Spalovač mrtvol, groteskně hororová studie charakteru posedlého mocí, vznikl jako adaptace stejnojmenného románu Ladislava Fukse z roku 1967. Snímek režiséra Juraje Herze poskytl mimořádnou příležitost hereckým představitelům - Rudolfovi Hrušínskému v hlavní roli a také Vlastě Chramostové, pro niž se role Kopfrkinglovy manželky stala nadlouho poslední filmovou rolí. Herečka se totiž kvůli svým politickým názorům stala pro komunistický režim nežádoucí osobou.

Podobně jako kameraman Stanislav Milota, jenž s Herzem úzce spolupracoval už na technickém scénáři. Důležitý podíl na kvalitách snímku má vedle hereckých výkonů a obrazové vytříbenosti také hudba Zdeňka Lišky.

Tehdejší Československo navrhlo Spalovače do oscarové soutěže, ale do nominačního výběru nedostal. V dubnu 1973 se snímek ocitl mezi takzvanými trezorovými filmy. Znovu uveden v kinech byl na filmových kopiích v roce 1990 a nyní se vrací do kin v restaurované podobě, která umožní distribuci v digitálních kinech. "Stanislav Milota se už nemohl podílet na restaurování Spalovače mrtvol osobně, ale bylo možné využít jeho poznámek, takže to, co dnes uvidí nové generace diváků na plátnech kin, se maximálně blíží původní podobě filmu z konce 60. let," uvedl generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Digitálně restaurovaný Spalovač mrtvol se objevil na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Jeho tvůrci se toho však nedožili. Režisér Herz zemřel v loňském roce, kameraman Milota letos v únoru.

V letošním roce byly digitálně restaurovány také Lásky jedné plavovlásky režiséra Miloše Formana, které byly zařazeny do sekce Cannes Classics. Dalším připravovaným filmem pro digitální úpravu je Extase Gustava Machatého. Snímek natočil v roce 1932.

Digitální restaurování filmů prostřednictvím Národního filmové archivu a Státního fondu kinematografie už několik let kritizuje Asociace českých kameramanů, a to proto, že expertní skupina před časem vypracovala metodiku restaurování DRA - Digitálně restaurovaného autorizátu. V titulcích filmů ale není o této metodě, která se při obnově starých filmů používá, zmínka. Podle asociace si tak instituce přivlastňují práci kameramanů, kteří se na vzniku metody podíleli.