Za dva roky protikuřáckého zákona ubylo hospitalizací i kuřáků
Za dva roky platnosti protikuřáckého zákona, který mimo jiné zakázal kouření v restauracích, skončilo méně lidí v nemocnici s infarktem či astmatem. Ubylo také kuřáků mezi mladými od 15 do 24 let, kdy se s cigaretami často začíná. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dopady na onkologická onemocnění odborníci očekávají asi za deset let. Podle odhadů kouří čtvrtina Čechů starších 15 let.
"Po dvou letech už můžeme říct, že to reálně má efekt. Důležitý je zejména pokles kuřáků v nejmladších skupinách, protože tam se tvoří návyky. Čtyřicetiletý člověk už většinou kouřit nezačne," řekl ministr.
Podle ředitele Státního zdravotního ústavu Pavla Březovského poklesl počet kuřáků mezi mladistvými ve věku 15 až 19 let mezi roky 2017 a 2018 o 13 procent. Loni jich tak kouřila nějaký tabákový výrobek asi čtvrtina.
Statistici srovnávali počty hospitalizací kvůli infarktu mezi roky 2016 a 2018. Mezi lidmi do 70 let jich ubylo téměř 700, což je po započtení obecného trendu snižování počtu hospitalizací asi o 7,1 procenta. U astmatu a pacientů mladších 40 let je pokles o dalších více než 700 pobytů v nemocnici a asi 18,5 procenta.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška by se kromě astmatu a infarktu daly započítávat i další nemoci spojené s kouřením jako je angína pektoris, nespecifické bolesti na hrudi nebo problémy s dýcháním. Mohlo by se podle něj jednat až o 4000 pobytů v nemocnici za rok. "Je to zejména díky tomu, že nekuřácké prostory nevystavují kouření nekuřáky," uvedl.
Efekt na zhoubné nádory bude podle něj vidět zhruba za 10 let. Kromě rakoviny plic, které ročně podlehne asi 5000 lidí, má kouření souvislost také s nádory močového měchýře, dýchacího ústrojí nebo tlustého střeva a konečníku. Celkem jde asi o 14 diagnóz a kolem 12 tisíc úmrtí za rok.
"Ročně nově diagnostikováno asi 80 tisíc pacientů se zhoubnými nádory. Asi třetina má souvislost s kouřením," dodal Dušek. Spolu s dalšími chorobami jako je chronická obstrukční plicní nemoc může jít až o 25 tisíc úmrtí ročně, což je asi pětina ze všech.
Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové je od zavedení zákazu také větší zájem o poradenství týkající se odvykání kouření.
V Česku kouří asi 1,7 milionu dospělých. Celospolečenské náklady na léčbu kuřáků jsou asi 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá, ministerstvo financí připravilo návrh na její zvýšení spolu s daní na alkohol a hazard.
Ministr připomněl, že od začátku platnosti zákona bylo už několik pokusů o jeho zrušení nebo zmírnění. Zákon posuzoval na návrh senátorů i Ústavní soud, zákaz kouření ale nezrušil. Vznikly také petice na jeho zrušení i podporu. Kromě nejznámějšího zákazu kouření v restauracích ho zákon zakazuje také na zastávkách MHD, na letištích, dětských hřištích nebo v zoologických zahradách. Měnil také některé podmínky označení provozoven, reklamu a prodej tabáku a alkoholu.
