Vrátí liberečtí vědci imunitu lidem s AIDS nebo leukémií? Vyvinuli umělý brzlík

„Vyvinuli jsme unikátní kompozit z mikro- a nanovláken, který je vytvořen tak, aby svou strukturou co nejvíce odpovídal přírodní mezibuněčné hmotě a maximálně tak stimuloval buňky k růstu,“ řekl Jakub Erben, doktorand fakulty textilní TUL, který za nápad před získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé vědecké talenty v oblasti textilu.

ČTĚTE TAKÉ: Na TULce testují baterie do elektrokol

Brzlík je orgán, produkuje specifický druh bílých krvinek, které jsou důležitou složkou našeho imunitního systému a umí tělo zbavit buněk napadených virem, parazitem i nádorem. V době dospívání ale brzlík ztrácí na významu a postupně zaniká. Pro pacienty s autoimunutním onemocněním by ale mohl být velmi důležitý.

Vědci ho totiž chtějí využít tam, kde tělo pacientů ztratilo obranyschopnost při zničení imunitního systému. Nejčastějšími příčinami jeho zničení jsou onemocnění AIDS a některé druhy rakoviny, především leukémie, spojené s destrukcí kostní dřeně při léčbě ozařováním.

Liberecký doktorand tak americkým vědcům dodává unikátní tkáňové nosiče, takzvané scaffoldy, oni na nich pak pěstují kmenové buňky do podoby funkčního brzlíku.

Po splnění funkce se rozpadne

„Náš tkáňový nosič je tvořen z biodegradabilního polymeru a poté, co splní svou funkci, se rozpadne na deriváty, které umí tělo odbourat nebo vyloučit. Není pak nutné provádět reoperaci a brzlík z těla vyjímat,“ vysvětlil Erben, co se stane s umělým brzlíkem, když už jej tělo přestane potřebovat.

Vědci v Americe zatím provádějí testy na myších, lidských buněk vhodných pro výzkum je velmi malé množství. Testy ale zatím přinášejí velmi dobré výsledky. „Nemůžeme zatím říci, že když voperujeme pacientovi do těla in vitro vytvořený brzlík, bude mít jeho organismus stoprocentní imunitu, ale i my na liberecké univerzitě děláme vše proto, abychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížili,“ dodává Erben.